#414 KOCOVINA
Posted: Srpen 2nd, 2012 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 1 Comment »Achjo Bitch už tady před časem probrala kocovinu morální, já se budu dneska zabývat tou klasickou, protože v úterý večer jsem byl na jedné moc vydařené rozlučce se svobodou a jak už to tak bývá, čím více je to večer juch, tím více je to ráno ouvej. Jistě to znáte: Žaludek na vodě. Tisíce miniauturních kováříčků bušících v hlavě stříbrnými kladívky. Neschopnost formulovat věty o více než pěti slovech. Myšlení bolí.
Ach, kde jsou ty chvíle mého mládí, kdy člověk přišel v jednu ráno v koncertu, v šest vstal, aby vyvenčil psa, v hospodě U přístavu, co otvírala už v šest ráno, si dal jedno na spravení a šel v klidu podřimovat do poslední lavice u okna na gymnáziu. S věkem jsou kocoviny horší a horší, ty zvlášť vydařené mohou trvat i dva dny a vlastně na ně neznám žádný lék.
Občas mi na zklidnění žaludku zaberou produkty nějakého z nadnárodních fastfoodových koncernů, podotýkám, že McDonald’s je v tomhle výrazně úspěšnější než třeba KFC, což si vysvětluji tím, že u mekáče přidávají do brugrů více ropy. Včera mě ovšem i klaun Ronald zklamal a já tak den protrpěl v posteli rozjímaje o abstinenci.
Jako já chápu, že kocovina je vlastně rozumnej korektiv, kterej člověku dá najevo, že takhle to teda nejde, že by se měl člověk kontrolovat, pít zodpovědně, prokládat piva vodou a nemíchat panáky. A vždycky si dávám předsevzetí, že už to takhle budu dělat vždycky, dokud se zas jednou neutrhnu.
Přičemž za tejden má ten kamarád svatbu. A sakra.
Follow