#996 POSLEDNÍ KAPITOLY

Posted: Září 30th, 2015 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 15 Comments »

Dětinsky se vyhýbám koncům. Dobrým i špatným. Mám např. skvělou knížku, tak skvělou, že bych snad potřebovala umět číst ještě 100x rychleji, jak je geniální, ale já radši obracim každý slovo dvakrát a s každým přečtením dalšího odstavce dělám neskutečný cavyky. Nemůžu se dočkat dalšího dílu seriálu, ale než bych si užila poslední tři epizody v kuse a přiznala si, že to končí, tak to oddaluju do chvíle, než mi pointu prozraděj „přátelé“ na facebooku. Strašně chci udělat státnice a vypadnout ze školy, tak strašně moc, že si celý studium o krásný dva roky prodloužím. První den dovolené mám již tradičně depresi z toho, že jednou přijde poslední den dovolené, atd., atp.

Mám zkrátka tendenci přisuzovat posledním kapitolám větší význam, než jaký skutečně mívají. Ty poslední části by tam bez těch předchozích přece vůbec nebyly, všechno je důležitý. Silné finále je supr, ale kdo se k němu doklepe, pokud to nemělo slibný začátek a poutavý prostředek? Nepřeceňujou se ty konce tak trochu? To zjistíme v dnešním experimentu, ve kterém ze svého posledního hejtu nebudu dělat tragédii.*

Finále 1000 věcí, co mě serou… To je furt „nějak to do tý tisícovky musíte doklepat, co?“, „co budete psát jako poslední?“, „o čem budeš psát?“, „co bude pak?“ – OMFG vim já? Nevim. Oddalovala jsem to jak jen to šlo a jak mi to Attila s Curvekillerem dovolili, protože 1000 věcí, co mě serou je sama o sobě věc, kterou miluju skoro tak moc, jako ji nenávidím. Takže co. Nemáme tady na to celej den.

Měla jsem na sobě mít zlatý kombiné, popíjet šampaňský a měly se mi lehce třást uslzený řasy. Místo toho mám na sobě starý pyžamo z Tchiba, lemtám čaj a utápím se v paralenech. Můj konec nemůže bejt stylovej a hezkej, ani kdybych chtěla. A tak jsem v sobě zkombinovala Halinu Pawlowskou a firstclass.cz a vyšlo mi z toho pro vás následující poučení:

„Serte na konce, ty předchozí kapitoly jsou úplně stejně důležitý a dobrý. A taky je to novej začátek.“

Tak čau a zas někdy, někde.

tumblr_inline_na7h92XdZx1sgakpc

*a pak půjdu do sprchy, abych nepoznala jestli brečím nebo ne.

«
»