#997 ŽE NESTIHNU V ŽIVOTĚ VŠECHNO, CO BYCH CHTĚL

Posted: Říjen 1st, 2015 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 5 Comments »

Vždycky jsem toho chtěl v životě hodně. Snít, to jsem uměl skvěle, bohužel realizace těch snů občas trochu haprovala. Vždycky jsem byl spíš sprinter než vytrvalec, líp věci vysnívám než realizuju. A jak stárnu, nezbejvá mi než se loučit se snama, že budu kosmonautem, že vychytám našim barvám finále mistrovství světa ve fočusu nebo že dostanu Ortenovu cenu.

Tohle nelpění není zrovna složitý, protože furt je možnost novejch tužeb. Blbý cestování třeba: Chtěl bych jet do Izraele, na Island, na všechny ostrovy Indonésie, do Íránu, do jižní Itálie. Minimálně. Taky bych se chtěl vrátit do Nepálu, na ten stejnej trek, co jsem prošel. Asi bych se chtěl podívat i do tý blbý Ameriky, protože moje teorie, že žádná Amerika neexistuje a kdo tvrdí, že ano, je agent Bilderbergu, začíná dostávat povážlivé trhliny, protože agent už je minimálně každej druhej kamarád. Taky bych chtěl mít chalupu na Třeboňsku a chalupu v Sudetech a statek na Hané. Ale nestihnu to. Všechno to nejspíš nestihnu.

Nestihnu napsat všechno, co bych napsat chtěl. Jasně, furt si dělám poznámky, Google Docs mám plný textovejch souborů, kde pečlivě schraňuju všechny ty náměty a útržky. Dobře si ale pamatuju toho scenáristu ze Simpsonů, co nám na workshopu říkal: „Jo, my máme na nápady na příště takovej sdílenej soubor na disku. A když nám nějakej nápad přijde skvělej a nedá se použít do epizody, kterou píšeme, tak si ho dáme do toho souboru. Ten soubor otevíráme, jen když tam přidáváme další nápady. Nepotřebuješ starý nápady. Vymyslíš si nový.“ Něco jako když Ringo napíše písničku a Paul mu ji přidělá magentem k ledničce, aby se na ni všichni mohli chodit koukat.

Taky nestihnu bejt každej den v životě svýho syna, což je velkej vopruz, jenže nemůžeš bejt halt jednou prdelkou na pěti posvíceních, jak řikávala moje budějcká babička, nejde bejt v každym okamžiku zároveň milující otec a spisovatel intelektuál a nájemnej scenárista a dokonalej partner a okouzlující cynik. A vtipnej hejtr k tomu, to už vůbec. Ale je fajn, že každou další věcí, co STIHNU, jako byl třeba tenhle blog, se ta nutkavá potřeba NĚCO STÍHAT trochu zmenšuje. Až to řeknu svýmu cvokaři, myslim, že ze mě budeme mít radost.

«
»

Mohlo by vás také srát:

#108 DRŠŤKY
#881 PADESÁTKA NA VJEZDU DO PRAHY
#930 NEDŮSTOJNÉ VARIANTY ČESKÉ VLAJKY


  • Nejed

    vzrušuje tě nějak písmeno I v názvu státu nebo je to čistokrevná náhoda?

  • vitek

    Tohle me v zivote sere asi tak dlouho a intenzivne, ze jsem to asi uplne vytesnil. Dik za pripomenuti, ze nestihnu bejt slavnej herec nebo vynalezce! Porad se ale utesuju tim, ze treba Louis de Funes zacal poradne hrat asi az tak v padesati, takze casu dost. To prijde. Jednou.. Zejo?

    • Evelyn

      Jo, a Květa Legátová první knihu vydala v sedmdesáti, to zase uklidňuje mě. :-)

  • OssoBuco

    Mám tvý hejty rád. :)

  • Byl jsem tu. Fantomas

    Jseš patetickej, jako stará černoška… Attilo.