Posted: Červen 19th, 2013 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 3 Comments »
Navigace je fajn věc. V mym divokym období se mi párkrát stalo, že jsem se ráno probudil s cizí ženou v cizím pokoji v divnejch čtvrtích hlavního města a nemít navigaci, bloudim dodnes po absurdních místech jako je Michle, Kamýk nebo Řepy. V autě ji ale moc nepoužívám; nemám takový to držátko, abych si mobil lípnul na sklo, navíc můj analytickej mozek mapy zvládá slušně: většinou mi stačí si cestu dopředu prohlídnout a pak jet bez navigace – a když dostanu pocit, že jsem se ztratil, tak holt zastavim, zkalibruju sám sebe a zase jedu dál. Chápu ovšem, že spousta lidí se vyzná v mapách přibližně stejně jako já v porodnický anesteziologii, takže navigace je jejich přítel nejvěrnější. Jenže vyřadit při řízení takovej ten proces, kterýmu se řiká přemejšlení, a slepě se spolehnout na přístroj na palubce mi nepřijde vždycky úplně rozumný. Tak třeba kámoš Lorenzo.
Read the rest of this entry »
Navigace je fajn věc. V mym divokym období se mi párkrát stalo, že jsem se ráno probudil s cizí ženou v cizím pokoji v divnejch čtvrtích hlavního města a nemít...
Posted: Červen 17th, 2013 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 16 Comments »
Miluju spánek. Miluju ho natolik, že když mě někdo probudí, považuju ho pár minut za svýho úhlavního nepřítele; zatím jsem to teda neměl možnost vyzkoušet, ale jsem přesvědčenej, že kdyby mě odvážnej hasič vytáhl uprostřed noci z hořícího baráku, budu na něj nejdřív pekelně nasranej a až teprve časem mi dojde, že bych mu měl bejt spíš vděčnej. Ale neni třeba si vymejšlet takhle za vlasy přitažený příklady; stačí situace, když usínáte v jedný místnosti s někym, koho moc neznáte, a on vám uprostřed temný noci připraví nemilý překvapení.
Read the rest of this entry »
Miluju spánek. Miluju ho natolik, že když mě někdo probudí, považuju ho pár minut za svýho úhlavního nepřítele; zatím jsem to teda neměl možnost vyzkoušet, ale jsem přesvědčenej, že kdyby...
Posted: Červen 12th, 2013 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 16 Comments »
Jako muzikant si myslim, že ve správný kapele by to mělo fungovat po mušketýrsku, jeden za všechny, všichni za jednoho. Jako pro diváka pro mě ale zpěvák kapelu do značný míry zosobňuje. Jasně, u některejch metalovejch grup neni zas takovej rozdíl, kdo v džísce a háru stojí za mikrofonem, protože ječák jako ječák a chropot jako chropot. Jenže já poslouchám spíš kapely, jejichž zpěvák není jenom prázdná nádoba se zlatem v hrdle, ale člověk, co si repertoár skládá a textuje, takže na výslednej zvuk má holt mnohem větší vliv než ostatní muzikanti.
Read the rest of this entry »
Jako muzikant si myslim, že ve správný kapele by to mělo fungovat po mušketýrsku, jeden za všechny, všichni za jednoho. Jako pro diváka pro mě ale zpěvák kapelu do značný míry...
Posted: Červen 10th, 2013 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 32 Comments »
Dokud ještě nebyly sociální sítě, dali se cestovatelé jakž takž snést. Dneska je ovšem ze svejch Facebooků známe všichni: lidi, co se jednou za půl roku seberou, odcestujou s batohem někam do horoucích pekel a pak spamujou tajmlajnu fotkama indickejch buddhů nebo islandskejch vodopádů, zatímco já sedim u kompu, datluju osmou verzi sedmýho dílu šestý série nějakýho seriálovýho hitu a je mi jasný, že do konce roku vyrazim maximálně na víkend za babičkou do Počápel. Takže jo, serou mě tyhle lidi, normálka jim závidim, že na to maj čas a keše.
Read the rest of this entry »
Dokud ještě nebyly sociální sítě, dali se cestovatelé jakž takž snést. Dneska je ovšem ze svejch Facebooků známe všichni: lidi, co se jednou za půl roku seberou, odcestujou s batohem...
Posted: Červen 7th, 2013 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 41 Comments »
Uvozovky v nadpisu značí, že řeč dneska nebude o nejlepší příloze ku smažáku s tatarkou per se, ale pouze o zrádnym slovu, který tenhle pokrm označuje. Takovejch zrádnejch slov je samozřejmě v češtině milión, já třeba jako malej jezdíval k babičce do Českejch Budějovic, kde jsme chodili na procházku kolem kasáren – a zrovna tohle slovo mi udělalo v mojí mrňavý hlavičce trochu bordel; neznaje v šesti letech dokonale koncept pomnožných podstatných jmen jsem si z koncovky “-a” odvodil, že je to singulár feminina. Tedy ta jedna kasárna.
Read the rest of this entry »
Uvozovky v nadpisu značí, že řeč dneska nebude o nejlepší příloze ku smažáku s tatarkou per se, ale pouze o zrádnym slovu, který tenhle pokrm označuje. Takovejch zrádnejch slov je...
