#413 DÁLNICE D1

K tomuhle hejtu nazrává čas už docela dlouho, ale nechtěl jsem ho psát jen tak po paměti, takže jsem musel počkat, až si zase zmíněnou komunikaci vyzkoušim na vlastní nervy a tlumiče. Došlo k tomu tenhle víkend, kdy jsme se rozhodli malýmu Attilovi ukázat ten pravej důvod, proč naše matička stověžatá tolik prosperuje – totiž že na ni Morava maká.

Na žírné Hané žije moravská větev mojí famílie, tudíž jsme v pátek nasedli do našeho rodinného vozu a vydali se cestou necestou. Ano, dálnice D1 má pro mě jednu zásadní výhodu, totiž že aktuálně končí asi tři kilometry od vesnice, kde v prosté chýšce přebývá moje babička. To je ovšem jediná výhoda, která mě napadá.

Já teda nejsem materiálovej inženýr, ale z čeho to proboha stavěli? To neni dálnice, to je měsíční krajina! A já teda samozřejmě jako každej druhej snil v dětství o kariéře astronauta, ale moje auto neni do prdele žádnej lunochod! Dé jednička je nějakejch třicet až čtyřicet let stará, ale pár kilometrů jízdy v pravym pruhu člověka spíš přesvědčí, že to postavili někdy za krále Klacka.

K tomu si samozřejmě přičtěte sem tam nějakou tu uzavírku, sem tam nějakou havárku člověka přesvědčenýho, že konstrukční rychlost dé jedničky jsou i za deště dvě kila minimálně, a prostě nechápete, že vejlety po dé jedničce už dávno neprodává nějaká zážitková agentura bohatejm Japoncům lačnícím po dobrodružství za těžký prachy.

Follow

K tomuhle hejtu nazrává čas už docela dlouho, ale nechtěl jsem ho psát jen tak po paměti, takže jsem musel počkat, až si zase zmíněnou komunikaci vyzkoušim na vlastní nervy...