#596 KDYŽ VÁM NEPADAJ ČÍSLA V OSADNÍCÍCH

Osadníci z Katanu je docela zábavná desková hra, kterou hrají čtyři hráči a na jejím konci se obvykle raduje Curvekiller. Sbíráte v ní různý suroviny a z nich stavíte vesnice, města nebo cesty. Takže se z vás snadno stane magnát přes šutry, král dřevohospodářství nebo naopak můžete zmírat kvůli nedostatku cihel a obilí (jen těch trapnejch ovcí je vždycky dost). Ale pokud se vám daří, smíte tímhle legálním způsobem ponížit svý kamarády i příbuzný a cítit se aspoň na chvíli jako nadčlověk.

Nástraha Osadníků tkví v tom, že všechny ty suroviny, esenciální to předpoklad k vítěznýmu tažení, k vám přiletěj jen v případě, že součet hodnot na dvou kostkách odpovídá číslům na herním plánu. A tady nastává potenciální voser – můžete se totiž na začátku partie radovat, že máte na svejch políčkách numera 6 a 8, tedy statisticky nejvýhodnější varianty, ale pak vás beztak semele deprese, protože na těch prokletejch kostkách padne cokoliv, třeba pětka, dvojka, dvanáctka, snad klidně i šestapůlka, ale tyhle statisticky nejpravděpodobnější čísla prostě ne a ne dorazit. A bez čísel není surovin, bez surovin není cest a bez cest není škodolibej výtlem na ksichtu triumfujícího Curvekillera.

Dost mě to trýzní, protože já osobně dělim společenský hry na dvě skupiny: Na ty, ve kterejch pokaždý vyhořim, a na ty, který VŽDYCKY vyhraju. Do tý první kategorie patří třeba Člověče, nezlob se (moc náhodou řízená hra) nebo Kloboučku, hop! (moc gramlavý ruce). Mnohem radši mám samozřejmě druhou skupinu, ve který jsou kromě Město, jméno, zvíře třeba pexeso nebo Dostihy a sázky. Ty vole, Dostihy! To je tak masakrální hra! Vždycky si užívám, když můžu s Grifelem, Mohylou a Metálem rozpoutat takový růžový peklo, až z toho Taře s Furiosem chytne oháňka a vyděšenej Napoli se běží schovat do dištance (bez 4000). Krásný na Dostizích je hlavně to, že se těm mrchám kostkám můžete přizpůsobit – a i když je zrovna Saturn v konjunkci Neptunu, pročež padá místo ideální šestky otravná dvojka, můžete v závislosti na tom aspoň sázet a onou dvojkou ruinovat protivníky. Osadníci tohle nedovolujou. A tim mě neskonale serou.

Na druhou stranu může člověk najít i v tomhle určitý univerzální poučení: Filozof by řekl, že život se holt musí snášet, i když vám nepadaj ideální čísla. Praktický muž si z toho spíš vyvodí, že i když stojí u rulety, kde padla dvanáctkrát za sebou černá, není ani pak moudrý dát barák, manželku, děti a veškerý úspory na červenou. Statistický pravděpodobnosti jsou totiž svině a leckdy vás nechaj ve štychu. Podle matematiky možná máte šanci velkou nebo malou, ale v reálu to beztak bejvá pade na pade – buď jo, nebo ne, nenaděláš nic.

Follow

Osadníci z Katanu je docela zábavná desková hra, kterou hrají čtyři hráči a na jejím konci se obvykle raduje Curvekiller. Sbíráte v ní různý suroviny a z nich stavíte vesnice,...