#949 KEEP CALM AND CARRY ON

Čas od času mi do cesty vleze nepříjemnost, která mi asi nijak zvlášť neubližuje, ale strašně mi leze na nervy. Ve většině případů stačí se zhluboka nadechout, přivřít oči, zatnout zuby a počkat, až to uhne. U “Keep Calm and…” jsem před těmi sto lety taky doufala, že se to přežene. Ale tenhle hovňostroj, který je variací na mnou úplně stejně nenáviděné a švejkovské „to chce klid a nohy v teple“, jede pořád naplno a sil mu neubývá, lásko.

Parafráze na Keep calm na vás dneska číhají všude. Je to vlezlejší než Kiki a Maki. Je to strašidelný. Za Keep calm si dnes můžete dosadit cokoliv. Svět po nás chce, abychom zachovali klid u pití čaje, pití kávy, pití vína, pití piva, chození ven, zůstávání doma, u učení, u práce, na dovolený, u opravy kola, u návštěvy babičky, u loupání brambor, čtení knížek a nakupování (toto je asi miliontina aktivit, které se s keep calm frází pojí). Nikde vám to nedá pokoj a jak to asi tak může dopadnou, když vám někdo co pět vteřin opakuje, abyste se zklidnili?

Splašej se vám kladiva.

Každá pičovina jednou umře, stane se mainstreamem a klišé, vyčerpá sama sebe a přestane se používat. Ale tahle konkrétní píčovina nějak ne a ne chcípnout.

Obliba týhle jebky je pro mě stejnou záhadou jako např. proč frčí utubering. Jak já někde začnu cejtit, byť zdálky a bez brejlí, smradlavou keep calm výzvu, mám chuť vykousat si oči z hlavy. Protože sdílením a vytvářením keep calm poselství se zasírá tenhle svět. Není to vtipný, není to originální, není to hluboký, není to NIC. Vůbec nic.

Samozřejmě že to nevraždí děti, neznásilňuje teenagery, nepodvádí manželky a nepřipravuje lidi o práci.

Ale votravný to teda kurva je.

Follow

Čas od času mi do cesty vleze nepříjemnost, která mi asi nijak zvlášť neubližuje, ale strašně mi leze na nervy. Ve většině případů stačí se zhluboka nadechout, přivřít oči, zatnout...