#586 AKCE NA FACEBOOKU

Tohle ani zdaleka neni první hejt, kterej se týká Facebooku, takže se skoro nabízí otázka, jestli bysme tu modrou stvůru neměli ohejtovat jednou provždy a už se k ní nikdy nevracet. Kapky ovšem zatím kapou a pohár trpělivosti se zdá být bezedný, takže dneska si to ještě odpustím a zaměřím se na jeden z aspektů, kterej mě na Facebooku nehorázně sere.

Akce patřily k jedný z prvních výbornejch fíčur mladistvýho Facebooku. Člověk pořádal koncert, divadelní představení nebo se chtěl prostě jenom s partou kamarádů sežrat jako doga, tak založil akci na Facebooku, poslal pozvánky kamarádům, kamarádi odklikli, jestli přijdou, možná přijdou nebo nepřijdou a organizátor měl aspoň určitou představu, kolik bude potřebovat chlebíčků nebo kýblů na blití. Jasně, počet skutečně dorazivších lidí Facebook napověděl vždycky jenom přibližně, ale když člověk pochopil, že ten, kdo kliknul na attending, možná přijde, ten, kdo klikne na maybe attending, skoro jistě nepřijde a o tom, kdo kliknul na not attending, škoda mluvit, dala se z toho alespoň přibližná informace odvodit.

Blbý ovšem je, že chuť lidí zaškrtnout jednu kolonku z nabídnutejch v průběhu let prudce klesá. Facebook vcelku rozumně zabraňuje pozvat na akci jednoduchym způsobem všechny svoje přátele, ale programátoři celýho světa znovu a znovu obcházej ochranu a přicházej s novýma tipama, jak na dvě kliknutí ospamovat všechny svoje friendy. Což je sakra potřeba: každej druhej vocas si dneska vydělává jako PR expert na sociální sítě a většina z nich za nejlepší komerční propagaci libovolný akce považuje to, že na ni pozve všechny svoje kámoše.

Já se teda vždycky na akce inzerovaný na Facebooku snažim zvát jenom lidi, u kterejch je aspoň teoretická šance, že by mohli dorazit – takže třeba nebydlej někde úplně jinde, než se akce koná. Asi jsem ovšem takovejhle trouba jedinej; přestože z Prahy takřka nevystrkuju paty, za poslední tejden jsem byl na Facebooku pozvanej mj. na vernisáž v Berlíně, koncert v Liberci a hlavně dydžinu v Holicích, kam bych vlezl maximálně po frontální lobotomii, i kdybych se v tom Bohem zapomenutym místě náhodou ocitnul.

No a to pak člověk pořádá vlastní koncert, na kterym mu docela záleží, takže nechce propagaci podcenit, čtrnáct dní předem vytvoří akci, pozve na ni pečlivě vybranou stovku přátel z Facebooku – a jedno ze tří okýnek jich zaškrtne dvacet. Jo, přesně tak, dvacet lidí ze sta odpovědělo, jestli někam přijdou nebo nepřijdou. Bohužel akce na Facebooku se tak pomalu, ale jistě stávaj tim, čim se stává v podstatě celej Facebook: prapůvodně výbornym nápadem, kterej jde ale čím dál víc do pekel, protože ho začli používat lidi.

Follow

Tohle ani zdaleka neni první hejt, kterej se týká Facebooku, takže se skoro nabízí otázka, jestli bysme tu modrou stvůru neměli ohejtovat jednou provždy a už se k ní nikdy...