#855 KIKI A MAKI

Historie zná spoustu sportovců, který vyhráli metál a tím si zajistili jistej věhlas. Pak zná ale i sportovce, který medaili nevyhráli, ale byli vidět – a protože byli krásný nebo třeba drzý, stali se z nich takzvaný celebrity. Což je případ i beachvolejbalovýho páru Kristýna Kolocová a Markéta Sluková, dvou lepých dívčin, který na světovým okruhu celkem válej a hezkej pátej flek na londýnský olympiádě jim taky nikdo neodpáře… ale to přeci do prdele neznamená, že na mě musí každej den vyskočit z pěti různejch míst, no ne?

Ony jsou samozřejmě pohledný a hrajou v malinkatejch plavečkách, skákaj a válej se po sobě v písku. Co chtít v dnešní době víc. Navíc si říkaj Kiki a Maki, čímž razantně vzrostla jejich popularita minimálně v pražským kroužku pedofilů. Nějak to ale přepálili s PR, protože jsou všude. A když píšu všude, myslím tím vážně všechny periodika – od Blesku až po noviny Prahy 2. Kdyby svůj časák vydával cech hajzlbáb, určitě by tam i Kiki s Maki vyprávěly, jakou štětku používaj. O tom nepochybuju. Samý rozhovory nebo dojemný příběhy ze zákulisí – přitom tyhle holčiny nejsou zrovna dlouhonohým ekvivalentem Václava Bělohradskýho, takže moudra vhodný k předčítání národem se už tak po dvou interview vyčerpaly.

Jenže chybí soudnost nebo cokoliv jinšího, co by Kiki, Maki a slintající novináře brzdilo. Takže se pod jejich žblebtama dusej sportovní rubriky, bulváry se předhání v titulcích typu „Ukázaly zadečky a daly si dárečky“ a lifestyleový časopisy z jejich úžasnejch zážitků dokonce dělaj speciální rubriky. Netvrdím, že jde o dno… ale minimálně o spolehlivý vyvolání totální alergie jo.

Rozklíčovat podstatu jejich mediálního úspěchu samozřejmě není kdovíjak složitý. SEX. Jde tu zase jen o sex, akorát zakamuflovanej pod floskule o věčně usměvavých fešandách a bezva sportovkyních, který se celej rok opalujou. Podprahově ale lidi akorát toužej vidět nějakou jejich roštovačku, ideálně rovnou celej pórek, klidně i s těma jejich nabíječema, co maj břišáky jak Ryan Gosling. Viz typickej diskuzní příspěvek „ať už Makina ukáže Kikinu, pak bude hej“.

Nic proti iluzi blížícího se šoustu na sportovním kolbišti. Kde jinde v to doufat než v tomhle sportu, že? U ženskýho vzpírání o tom snít asi necheme. Jenže tady je prostě evidentní, že roštovačka ani pórek nebudou a že jde o prázdnej a nepřiznanej teasing, dobrej tak leda pro nějaký cudný úchyly. Navíc vnímat jako sexuální objekt někoho, kdo si říká Kiki nebo Maki? Božínku můj, dyť to nejde. Představa, že mám chlípný myšlenky o holkách, co se takhle nechaj oslovovat i v šestadvaceti, mi přijde asi stejně pravděpodobná jako že se budu cítit rozrajcovanej mezi mončičákama a figurkama Krtečka s Rákosníčkem.

Follow

Historie zná spoustu sportovců, který vyhráli metál a tím si zajistili jistej věhlas. Pak zná ale i sportovce, který medaili nevyhráli, ale byli vidět – a protože byli krásný nebo...