#184 SERIÁL THE ODYSSEY

Posted: Srpen 19th, 2011 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 53 Comments »

Že vám to nic neříká? Že jste ho asi nikdy neviděli a ani o něm neslyšeli? Nené, opravdu? Jak je to možný? No přece jak ten chlapeček spadne ze stromu a pak je v kómatu, ale vlastně se tím dostane do paralelního světa, kde je s kámošema na takový dobrodružný cestě…? Furt nic? Aha.

Na kanadskou The Odyssey jsem se dívala jako malá Achjo Bitch na tuším-že TV NOVA. Ta úvodní znělka mi silně utkvěla v paměti, chlapeček padá, leží, jde, kámoši, strašidla, nadpřirozené bytosti, domeček na stromě… Musela jsem bejt fakt hodně malá a detaily se vytratily, ale znělka a hlavní téma seriálu mi v hlavě zůstaly. Po letech jsem si na to vzpomněla u zasvěcené debaty o seriálech a pořadech našeho mládí. Pevnost Boyard checked. Hip Hap Hop, Petr Horký a Eva Brettschneiderová checked. Hry bez hranic double checked. O poklad Anežky české a Populární mechanika pro děti checked. U Po stopách Xapatanu to už byl o něco menší checked, ale furt to bylo dobrý. Pak jsem vytáhla tenhle seriál (to jsem ještě nevěděla jak se jmenoval, to jsem vygooglovala o dost později) a nikdo mi neudělal checked ani omylem. Nikdo to neznal. Nikdo se ani nesnažil předstírat, že mu to něco říká, protože to evidentně nikdo nikdy neviděl. I ti největší znalci 90. let a popkultury se ocitli v režimu nevím, dál a já si připadala jak blázen a dost mě to sralo.

Zkoušela jsem to pak v podobných debatách ještě několikrát a NIKDY mi nikdo ani náznakem nedal Like nebo alespoň závan naděje, že jsem si to nevymyslela. Moje vlastní máma mi tvrdila, že nic takovýho v televizi nikdy neběželo, a to byl konec. Došla jsem k závěru, že to byl další z mých sugestivních snů a řekla jsem si „super, tak to jsem asi geniální, tak si to napíšu sama“ a už jsem viděla všechnu slávu, prachy, drogy, děvky a zpěv. Reálně jsem nad tím začala přemýšlet a pracovat a pak se mi konečně podařilo to vygooglovat. It’s no picnic, googlovat seriál, ze kterého si pamatujete něco málo, nevíte jak jmenuje a celá Praha vám opakuje, že jste si seriál vymysleli, ale přišel den D a já to našla. Zklamání nad tím, že sláva, prachy atd. se tímto projektem nedostaví naprosto překonal takovej ten Hate to say I told you so (neboli JÁ VÁM TO ŘIKALA!!!!) feeling, který člověku naplní celej hrudník a plíce pýchou nad nekonečnou pamětí, úlevou nad tím, že nejsem magor a vzdorem, že jsem to stejně věděla, you suckers…

Toto ale není jen příběh o tom, jak jsem zase jednou měla pravdu, ale je to i příběh o smutném údělu seriálu, který si nikdo nepamatuje. Když jsem konečně našla ten zatracenej název seriálu, zjistila jsem i ze zahraničních diskuzích a z komentářů na Youtube, že tenhle seriál si nepamatuje nikdo nikde. Nakonec si snad tedy můžu jen pogratulovat, že ten nápad nebyl můj, protože kdybych napsala seriál o několika řadách, který by získal nálepku seriálu, který neexistuje, bylo by to lidově řečeno na hovno.

Tady není co dodat. Nejpopulárnější komentář u opening credits (k vidění zde) zní“ I KNEW I WASN’T CRAZY!!! I KNEW THIS SHOW EXISTED!“… Další komentáře jsou většinou různé variace vítězného „OMG I found it“.

Pořád to nechápu.

«
»