#854 MAŠINKA TOMÁŠ

Posted: Listopad 6th, 2014 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 41 Comments »

Přestože někteří čtenáři předpovídali, že narození Attily juniora přinese do mého hejtování nová témata, zatím se tak nestalo. Samotné otcovství totiž shledávám zábavným, i když mě potomek občas vší silou hryzne do ruky; krev zkrátka není voda a z rodinných příběhů vyprávěných mojí matkou vím, že věta „mám žuby, muším koušat“ patřila k mým nejoblíbenějším až do cca čtyř let věku. Jestli mi ovšem něco pije krev, je to animovaný pohádkový seriál Mašinka Tomáš.

Vždycky jsem měl totiž pocit, že pohádky mají mít v sobě i nějaké to morální ponaučení, potrestané zlo, odměněné dobro, aby ty naše nebožátka pochopily, jak se maj na světě chovat. Typický příběh seriálu Mašinka Tomáš ovšem vypadá nějak takhle: Tlustý pan přednosta na začátku jasně řekne, aby mašinky něco nedělaly. Mašinky to udělají. Stane se menší průšvih, tlustý pan přednosta je vyhubuje a zopakuje, ať se na to mašinky už fakt vyserou. Mašinky na přednostu opět hodí bobek, což skončí děsivou železniční katastrofou, mixem nehody ve Studénce a atentátů v Madridu, vagóny lítaj desítky metrů daleko, v reálnym světě by tam byly minimálně stovky mrtvejch. Ovšem tady laskavý voiceover po dramaticky natočené sekvenci pronese: „Naštěstí se nikomu nic nestalo.“ Ty vole, co se z toho ty děti naučí?

Kromě toho mám poněkud problém s tím, že mašinky jsou sice personifikované, mají vlastní vůli a žijí si vlastním životem, ale když se to tvůrcům scénářů hodí, ukáže se, že uvnitř nich jsou stojvedoucí a topič. Trochu mě to děsí, viděl jsem totiž Matrix a nemůžu se nezeptat: V jakym jsou do prdele vztahu lidi z mašinky a mašinka samotná? Are they grown? Samozřejmě nezapomínejte ani na to, že s úspěšným televizním seriálem přicházejí i hromady merchandisingu; nejlepším cílem reklamy jsou samozřejmě děti, resp. matky mající pocit, že jejich ratolesti si odnesou celoživotní traumíčko, když budou vyrůstat bez aušusové plastikové stavebnice z ostrova Sodor za pár set vočí.

Takže netvrdím, že Ovečka Shaun nebo Prasátko Pepa jsou dokonalé dětské seriály, ale ve srovnání s Mašinkou Tomášem vyhrávají o asi milión koňských délek. A pokud by se mezi čtenáři 1000 věcí, co mě serou našel schopný animátor, mohli bychom spolu zachránit spoustu malých dětí. Jasně, byly by asi chvilku smutný, ale aspoň by se naučily, jak to v životě chodí. Prostě bychom natočili poslední díl, kde Mašinka Tomáš nějakou z těch železničních katastrof nepřežije, zahrabe kolečkama a bude kaput. Scénář už mám napsanej.

Na ostrově Sonor byla zima a sněživo.

«
»