#876 VÁNOČNÍ POPOVÝ SONGY

Posted: Leden 2nd, 2015 | Author: | Filed under: Curvekiller | 22 Comments »

I když mi v období adventu říkaj Grinch, naprosto souzním s pojednáním Achjo Bitch odsuzujícím okázalý vánoční hejterství. Svátky klidu a míru jsou pro mě spíš nudnou přehlídkou televizních srágor a dlouhejch front v obchodech, ale kdo si míní tu harmonii pod stromečkem užít, tak dle libosti. Já si taky vychutnávám Turné čtyř můstků a nikdo mi do toho nekafrá.

Jedna věc mě ale na Vánocích trýzní tak nějak konstantně: Totiž vánoční songy. A ne, nemyslim tim koledy ani Rybovu mši. Skupina popovejch vánočních písniček se za ty roky, co pod smrčkem nalézám nový ponožky a knihy, který si nikdy nepřečtu, totiž nerozšířila o songy, který by za něco stály. Ba naopak, ať se kterákoliv kapela pokusí přidat svou čokoládovou figurku do vánoční kolekce, je z toho stejná přeslazená srajda jako pokaždý předtím.

Uznávám, že je strašně těžký složit něco smyslupnýho, protože vánoční propriety jsou samy o sobě kýčovitý a vlezlý. Ani mistr by nezvládl udělat cool nevtíravej song, když k jeho rytmizaci používá zvuk rolniček, zvonců na sobím spřežení a Santovýho mrouskání. A psát text o všeobjímající síle Vánoc, o tom, že kapr chutná, rodina se tulí a z koutu smrdí františek, o tom by něco neulepenýho nezvládl spíchnout ani Bukowski. Schválně zkuste narvat vedle sebe slova, který k Vánocům neodmyslitelně patřej – jako cukroví, adventní věnec, domácí násilí, koledyvánočka nebo blowjob pod stromečkem – a smysluplnej text z toho prostě neupletete.

My máme ještě štěstí – když Janek plní sliby aspoň o Vánocích a Neckářovic Vašek razí na půlnoční, není to zdaleka takovej teror jako devadesát devět procent importovanejch christmas songů, při kterejch mimoděčně rozbaluju dárečky a uvolněnou stuhu si motám kolem krku a pokouším se udusit dřív, než se Mrazík s Popelkou zas vrátí a spustí nový kolo cukernatý hitparády. To je totiž ještě větší peklo než kobercový nálety Troškovejch upištěnejch pohádek.

Paradoxně jedinou z těchle zimních hitovek, kterou jsem vzal na milost, je Last Christmas od Wham. Její totální zaláskovanost, špikovaná odzbrojující dávkou přiteplenosti, je totiž tak upřímná, že se do toho juchajícího George Michaela spolehlivě zabouchávám i já. A pak samozřejmě cokoliv od Petra…

… teda, cokoliv s klipem.

«
»