#900 OLGA LOUNOVÁ III.

Když mě otec zakladatel Attila nabíral před více než dvěma lety na 1000 věcí, co mě serou, postavil přede mě tři jasné podmínky: Jednak že se na to za dva týdny nevykašlu, za druhý že napíšu hejt o Olze Lounový a zatřetí… no, to se prozrazuje až na smrtelný posteli, po dvaadvacátý hodině, daleko od dětí a žen. Splnil jsem, co jsem musel, ale ta nejtěžší výzva mě teprve čekala.

Víte, zprvu mi to nepřišel tak strašně těžkej úkol. Přeci jen Olinka má srandovní jméno, hrozitánský písničky, nosánek zralej na plastiku a celkově je tak nějak směšná, že byste vedle ní i Lucku Vondráčkovou tlačili do hudební síně slávy. Ale v tom je právě ten zádrhel. Já si medil, že to bude easy výzva, vydřenit slávychtivýho tvora, co se cpe do bulváru, aniž by nazpíval byť jen jedinej výraznej sólo track, ale to jsem netušil, že za ty čtyři roky od prvního a druhýho hejtu Olga fakt nevyrukuje s ničím novým.

Jasně, jsou tu nějaký vazby na Dana Landu, jehož my multikulturalisté, co sníme o životě s rozvětvenou rómskou rodinou v jedné sdílené garsonce, peskujeme tak nějak automaticky. Áno, urodil se i další duet s Karlem Gottem, jelikož si tento vetchý stařík stále jaksi nestihl povšimnout, že jeho zlatému hrdlu slečna Lounová nesahá ani po hrdlo. Ale pak už jen pár trapných televizních štěků, to je tak všechno, co lze o této paní říct. Žádné souložení se slavným kopálistou, žádný Eurosong, nekoná se feat. s Pavlem Vítkem ani s Jitkou Zelenkovou. I ten dokument Olga byl o nějaké jiné, výrazně starší paní. Takže jen matná přehlídka zmaru, bezvýznamnosti, zoufalých pokusů a výstřelů do prázdna.

A to mě sere víc než vědomí, že se moje děti nikdy nedožijou otevření tunelu Blanka. Štve mě, že si kolega a kolegyňka (sic!) vybrali pro svůj trademarkový running-joke zrovna tak zbytečnou osobu. Jinde volí Matta Damona, Columbovu ženu, Willa Smithe nebo Ferdinanda Peroutku, ale voni né, voni si musí vybrat zrovna Louny! Tak kde to jsme?

Na druhou stranu, až se kronikáři budou zajímat o to, čím že to proslula Olga Lounová, zaujme je právě skutečnost, že ji hejterská Mekka věnovala rovnou tři celé své zápisy. Nalijme si teď čistého vína, vážení… je to hned třikrát víc, než kolik za celou svou kariéru zvládli takové kreatury jako Láďa Hruška, Petr Kotvald nebo Franz Straka. A to se prostě počítá víc než devětatřicet nečekaně udělených Slavíků!

Follow

Když mě otec zakladatel Attila nabíral před více než dvěma lety na 1000 věcí, co mě serou, postavil přede mě tři jasné podmínky: Jednak že se na to za dva...