#733 KOMORY A KUMBÁLY

Posted: Leden 6th, 2014 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 8 Comments »

Komory a kumbály jsou velmi praktické. Mít komoru či kumbál v bytě člověku umožňuje držet veškerý bordel mimo obytné místnosti, protože pro komory a kumbály platí upravené pravidlo matematické indukce: Pokud se do komory až doposud vešlo n předmětů, vejde se do ní i ten (n+1)., pokud ho tam dost rychle vrazíte a pak bleskově zabouchnete dveře.

“Tam jsou mrtvý děti,” řekl mi s vážnou tváří kamarád, ke kterému jsem se před časem nastěhoval, když jsem se ho ptal na účel dveří vpravo v hale. Raději jsem tam moc nechodil a dodnes si nejsem jistý, jestli žertoval, nebo ne – v hlubších vrstvách, pod válečky na malování, mikulášským kostýmem a tajemnými předměty nejspíš  z pořadu Kufr klidně něco takového mohlo být.

Když jsme se s přítelkyní nastěhovali do nového bytu, byl jsem nadšený, že kumbál máme. Za těch devět měsíců, co tam bydlíme, jsem do něj moc nechodil. Na konci prosince ale přišel úkol, který zněl jasně: najít pípu, která bude potřeba na Silvestra. Já tipoval, že by mohla být ve sklepě, ale A. si byla skoro jistá. „Kumbál,“ spíš zašeptala, než řekla.

Zvláštní, jak taková místnost dokáže žít vlastním životem, tak vzdáleným od běžných lapálií lidského rodu. Propracovával jsem se postupně dvěma metry kingovsko-escherovsko-boschovského světa, ve který se náš kumbál proměnil. Viděl jsem tam věci, které nebyly věcmi. Viděl jsem realitu temnější, než je hudba skupiny Vanessa. Viděl jsem vlastní strach, spatřil jsem vlastní smrt.

Pípu jsem našel, ale myslím, že už nikdy nebudu stejným člověkem, jako jsem býval dřív.

«
»