Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #707 PADAJÍCÍ ZÁCHODOVÝ PRKÝNKO

#707 PADAJÍCÍ ZÁCHODOVÝ PRKÝNKO

Posted: Říjen 30th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 15 komentářů »

Když šlo o záchodovou tématiku, vždy jsme preferovali témata genderově univerzální. Na rozdíl od užitečnosti štětek nebo nepřehlednýho označování toalet je ale otázka stability prkýnka ženským asi celkem utajená – ony si totiž při veškerým vyměšování vystačej jen s jednou polohou, v tzv. podřepu, kterou když si osvojí, tak obstojej i v těch nejkrutějších bojovejch podmínkách.

Chlapi naproti tomu občas sedí, častěji ale svou potřebu vykonávaj v hrdým stoji. Proto pokud je k dispozici pouze oldschoolová mísa, a ne pisoár, a není záměrem znepříjemnit následníkům sraní, je dobrý zvednout prkýnko. Většinou je to samosebou pohoda laláč, občas ale poctivej humus: Prim v tomhle ohledu hrajou hlavně vlaky, páč tam stojí člověk tváří v smrad mísám čištěnejm naposled za Štrougala, kolem žádný papírový ubrousky, jen kousky promočenýho sracáku – třeba mně při veškerý outlocitnosti nezbejvá, než zkoušet zvedat prkýnko nohou, což v reálu znamená, že v tom rozhrkaným vlaku zaujmu pózu Karate Kida při jeho slavným jeřábím kopu a modlím se, aby vlak zrovna nevykolejil a neboural. Záchranáři by se totiž asi divili, proč mám kolem pasu navlečený hajzlprkno.

Přitom žijeme v krásný době, kdy jsou i takhle banální předměty čím dál tím sofistikovanější: Máme kousky pomalu se sklápějící, vyhřívaný, automaticky sebe sama očišťující nebo ostřikující prdel proudem vody nastavitelný teploty. Předpokládám, že nejnovější modely v sobě budou mít i pidimužíky, co vám ánus rovnou i přepudrujou. Běžný prkýnka ale bejvaj kolikrát tak opotřebovaný nebo po inženýrský stránce natolik odfláklý, že když je zvednete nahoru, tak nedržej, kupříkladu kvůli přečuhující nádržce. A padaj. Ne daleko od stromu ani ne daleko od hajzlu, pěkně na svý místečko. Ale i tak znemožňujou klidný vyčurání.

Navíc často nepadaj hned: Spíš se postupně šinou dolů, nebo překvapivě seskočí, a to obvykle v momentě, kdy už má člověk rozepnutej poklopec a v ruce vercajk, nezřídka dokonce se zvednutejma stavidlama. Vylekanýmu močíři pak nezbejvá, než se pokusit zaráz držet kalhoty, prkýnko, proud i zbytky vlastní důstojnosti – a to by bez prohry aspoň v jednom ze sledovanejch aspektů nezvládl ani Superman.

«
»