Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #725 ZÁPLAVA KRIMINÁLNÍCH SERIÁLŮ

#725 ZÁPLAVA KRIMINÁLNÍCH SERIÁLŮ

Posted: Prosinec 11th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 16 komentářů »

Na bednu v podstatě nečumim. Sice jsem ve dvou televizích makal, ale ani to mě nedonutilo, abych tu skříňku plnou sraček pouštěl častěji, než bylo nezbytně nutný. Zpravodajství mě vždycky iritovalo, filmy si radši pouštím v originálním znění a dle svý chuti, ne podle plánů špekulantů z programovýho oddělení. Před nekonečnýma seriálama preferuju i zírání do odtoku ve vaně. Televize je pro mě dobrá jen jako hudební kulisa (Óčko Expres rulez), plus v ní samozřejmě naživo sleduju přelomový události lidskejch dějin, jako třeba skoky na lyžích v rámci Turné čtyř můstků nebo kruciální zápasy fotbalový gambáčligy typu Jablonec – Příbram.

Občas se nicméně i já musim realizovat v kruhu rodinným a trávit určitej čas v obývacím pokoji za dohledu hrající televize, a být tak napřímo konfrontovanej se zjištěním, jak moc programy zahlcujou kriminální seriály. Je jich mrtě moc! Snad stovka denně. Přitom zlatý časy, kdy Jessica Fletcherová udávala zlotřilý zahradníky, Bodie balil holky před romantickým Doylem, Jake machroval na Tlusťocha a Nick Slaughter vystrkoval chlupy ze svý havajský košile na Vražedným pobřeží. To byly seriály s ksichtem, štýlový až po Kojakovu pleš.

Jenže dneska je to samá Kriminálka Anděl a Kriminálka Starý město. Plonkovej JAG a ještě vykastrovanější Námořní vyšetřovací služba. Totální prefabrikáty typu Zákon a pořádek. Furt ty samý story, akorát recyklovaný do jinejch bezpohlavních značek, díky kterejm vám ve středu naordinujou CSI: Miami, v pátek CSI: New York a v neděli CSI: Los Angeles – a kdyby měl tejden osm dní, dostali bysme k tomu určitě i jako bonus CSI: Osová Bitýška.

Chápu úspěch všech těch Poirotů, Rexů, Lenssenů, Big Benů a jinejch Midsomer-shitů, páč maj uzavřený příběhy a bejvaj extrovně tupý, takže je může každej sledovat na půl oka a elegantně skrze ně provádět svůj pravidelnej večerní klystýr mozku – se stejnou efektivitou jako u Ordinace nebo u Rodinnejch pout. Pokud jsou ale televizní programy absolutně zahlcený tímhle zaměnitelným plevelem, u kterýho musím se slzou v oku vzpomínat nejen na první sérii Dobrodružství kriminalistiky, ale snad i na normalizačního Pitavala, pak nemá cenu bednu vůbec zapínat. Pokud samozřejmě zrovna nehraje ta hvězdná Příbram.

«
»