#661 ODPOUŠTĚNÍ VODY Z KOHOUTKU

Ať už jsi k tý zatracený žízni přišel jakkoliv, je to vždycky stejný, samozřejmě zejména v horkym létě, kterym starej Jehova letos teda rozhodně nešetřil. Možná jsi právě docvičil svejch ranních pět tibeťanů a pětadvacet číňanů, možná ses naopak probral do třeštivý kocoviny po včerejšim zničujícím večírku, každopádně ti suši jak cyp. Tak vyrazíš do kuchyně: cejtíš vodu, ještě včera tam byla.

A je tam furt! Vrhneš se ke dřezu, ve zpomalenym závěru zaskřípou závity kohoutku a už už chceš vrazit sklenici pod zurčící pramen jiskřivý tekutiny, když ti to dojde. Teplá! Zhnuseně odtáhneš ruku a pozoruješ, jak se proud na dně dřezu tříští a smutně odtéká do výlevky. Kdepak, tohle jsou ty pravý okamžiky pro kontemplaci. Už samotný odpouštění teplý vody ze studenýho kohoutku je ryzí kvintesence plýtvání; odpouštět je prej sice božské, ale kolik Otčenáčů spraví to, že ze tří vypuštěnejch litrů vylokáš tři deci?

A pak přijde okamžik, kdy smočíš v proudu ruku a připadá ti, že voda už je dostatečně chladivá, takže si natočíš sklenici, pokocháš se, jak v ní ta voda šplouná, usmíváš se jak ten chlapík v Český sodě, napiješ se – a ty vole do psí prdele, teplá! Furt teplá! No dobře, neni teplá, je vlažná, ale znáš snad něco hnusnějšího než vlažnou vodu?

Navíc, a to se málo ví, ta vlažná voda je taky extrémně škodlivá pro lidskej vorganizmus, až vlastně skoro jedovatá, protože se v ní můžou množit všelijaký breberky i jiný brouci voškliváci, taky ftaláty z potrubí se do ní vylouhovávaj, kdežto v tý skutečně chladný žádný mikroorganismy nejsou a když už teda čirou náhodou jsou, tak jsou to mikroorganismy přátelský a k našemu pajšlu neobyčejně přívětivý.

Takže vyleješ, počkáš ještě chvíli a konečně se napojíš. A když odcházíš z kuchyně, hlodá ti vzadu v hlavě červíček pochybností; kohoutková je určitě lepší než balená, o tom žádná, ale čert ví, jestli tohle tvoje labužnický bažení po studený vodě nemá větší ekologickou stopu než leckterá peroxidová minda s ofroudem.

Poděkování za námět na hejt patří J. Smetákovi.

Follow

Ať už jsi k tý zatracený žízni přišel jakkoliv, je to vždycky stejný, samozřejmě zejména v horkym létě, kterym starej Jehova letos teda rozhodně nešetřil. Možná jsi právě docvičil svejch...