#660 PSÁT HEJT NA KAŽDEJ VŠEDNÍ DEN

Hejt musí vyjít každej den. Musel vyjít i na Silvestra, i před svatbou Achjo Bitch, i když měl někdo z nás horečky čtyřicítky. Otec zakladatel Attila, bič boží nás hlídá přísným okem a dohlíží na to, aby kontinuita byla zachována a publikační řád vždy dodržen. Vždycky. A já k tomu mám jednu věcnou poznámku:

Víš co, Attilo: Já na to už fakt seru!

Tohle není kolbenka, ty starej paličáku. Tohle je blog! Rozhlídni se kolem sebe a všimneš si, že tu není vrátnice s protivnou kníratou bábou, nedostáváme tu stravenky, nepotkáváme se nad výroční zprávou odborový organizace a nenosíme s sebou do roboty bandasku se svačinou od starý. A rozhodně jsi sem zatím nenainstaloval píchačky.

Tohle je web, kde se objevujou jen osobní zápisky, odvozený z toho, že nás něco bouchlo do nosu a my bychom rádi nenucenou a zábavnou formou světu sdělili, že to bylo k posrání. A to se nestává každej den.

Jasně, ta každodenní perioda má svoji logiku. Bez jejího dodržování by se všechno rozpadlo a po chvíli bychom psali tempem jeden zápisek za měsíc, takže i na smrtelný posteli bych chytal nerva, že nemůžu přijít na téma číslo 876, a za Svatým Petrem mířil rozladěn, že hejt číslo 872 posbíral nějak málo lajků. Všichni taky víme, žes toho, Attilo, napsal nejvíc, že seš král, co to ze sebe sype elegantně po tři roky třikrát tejdně. A že to pořád řídíš tak, aby v jádru nešlo o jedovatý sliny ale rozšafný fejetony. My moudří si užíváme tu poezii života, skrytou i v neagresivních hejtech. Jenže naše čtenářstvo – co si budeme nalhávat – to jsou prostě přinasraný krvežíznivý svině, který chtěj, aby chlupy lítaly, politici byli uráženi, televizní stanice dehonestovány, každodenní patálie pojmenovávány, trapný reklamy vysmívány a aby Olga Lounová co chvíli volala svejm právníkům kvůli žalobě za poškození jména.

Lidi chtěj každej hejt pekně na dřeň, aby ta nenávist vyplavila všechny jejich frustrace a nahradila je škodolibým výtlemem. A to nejde psát jen tak na počkání. Mám tu sice padesát záložních témat, ale furt tak nějak nevím, jak se zarputilostí a s totální nasraností napsat o suchejch nohách nebo o malým procentu kakaa v čokoládě Milka. Navíc občas přicházej dny, kdy se člověk ožere, v práci ho sedřou jako pakoně nebo ho sklátí nemoc, ba dokonce má občas třeba dobrou náladu – zvuk bzučících vos mu najednou zní libě, brouká si píšničku Tomáše Kluse a menstruační cyklus mu připadá jako sympaticky pevnej bod v divoce proměnlivým světě – a to se pak hejtuje sakra těžko.

Takže, Attilo, mám tě sice rád, ale ještě jednou mi řekneš, že hejt prostě musí vyjít každej den a že je to podle tebe hlavní důvod, proč jste před dvěma lety vyhráli nějakou posranou Křišťálovou lupu, a asi mi praskne cévka! A zaúkoluju svý pohrobky, aby dojeli do tvý letenský rezidence, ukradli to křišťálový těžítko se sloupaným nápisem a narvali ti ho až do žaludku, lhostejno jakou cestou.

… no nic, tak já se jdu zas chystat na pátek. Třeba nám to k tý Lupě pomůže.

Follow

Hejt musí vyjít každej den. Musel vyjít i na Silvestra, i před svatbou Achjo Bitch, i když měl někdo z nás horečky čtyřicítky. Otec zakladatel Attila, bič boží nás hlídá...