#788 UKRADENÝ ZPĚTNÝ ZRCÁTKO

Posted: Květen 14th, 2014 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 9 Comments »

První opravdický, velký, nádherný a černý auto. Automobilová dospělost nepřichází s řidičákem, ale s první károu, kterou si pořídíte za vlastnoručně vydělaný prachy. Nikdo vám nemůže kecat do výběru značky, barvy nebo motoru. Je konec s jedním autem děleným mezi tři bratry a hádáním se o to, kdo ho bude mít tenhle víkend, kdo ho měl uklidit, komu došel benzín a kdo má u sebe ten zatracenej techničák. To všechno vodnés čas – tedy alespoň v našem případě.

Každá chůze k novému autu je svatá věc. Člověk se třepe už za rohem, při prvním zahlédnutí obrysů srdce poskočí víc než na prvním rande a svět je na chvíli místo zalité sluncem a radostí. Ale to je jen zdání, které klame. Svět je totiž, mimo jiné, plnej dementních zlodějskejch smažek a za těhle podmínek nastane nebe na zemi jen stěží.

Srdce poskočí třikrát tolik, když se ukáže, že ani ne po tejdnu od přepsání auta na vaši maličkost vám nějaká chorá troska uřízla zrcátko. V tu ránu je naprosto jasný, že temná strana síly už vás víta, protože takovej hněv naše galaxie dlouho neviděla. Překvapilo mě, že znám tolik nadávek!

Zkurvysynská čórka zrcátko uřízne, za pár stovek někde střelí a jde v klidu spát. Vy se na to buď můžete vysrat a zacvakat to ze svýho anebo se vydat mnohem delší a úmornější cestou, ve které musíte volat policajty, sepsat s nima protokol, zavolat do pojišťovny, jít na výslech k policajtům, zajet do servisu, pak obdržet tenhle výsměch,

nasrat se podruhý a to vše bez pravýho zrcátka, bez kterýho se sice řídit dá, ale nic moc příjemnýho to teda taky není. Marnost zaručeně pocítíte v obou případech.

Soused jednoho takovýho zlodejě chytil u jeho vlastního auta. Ten hajzl mu s naprostým klidem řekl, ať klidně zavolá policajty (je to jenom přestupek), jenže náš soused má svaly a v tomhle případě se je nebál použít. Zrcátko mu totiž ukradli už pětkrát (naposled i s parkovacíma senzorama), a i když si můžu stokrát opakovat, že fyzický násilí nic nevyřeší, tak nevím, co jinýho se v takový bezmoci dá dělat.

Řekla bych, že jsem docela přející člověk, ale tobě, ty debile, přeju, aby ti ta loupežnická ruka shnila a upadla.

Smutný je, že přemýšlíme o tom, že si zrcátka klíčem obtáhnem sami, aby to nikoho moc nelákalo.

«
»