#880 REKLAMY SE STANISLAVEM BERNARDEM

Posted: Leden 14th, 2015 | Author: | Filed under: Curvekiller | 43 Comments »

Vážím si lidí, který něco dokázali. A Stanislav Bernard zjevně něco dokázal. Jeho pivíčko se prodává i v republice dojený chmelovejma monstrpodnikama a všelijakejma nadnárodníma ožíračema držek. Svůj osobitej nápoj vyrábí kdesi v Humpolci, což je takovej zapadákov, že i jeho nejslavnějšího občana, jakýhosi nezvedenýho študáka Hliníka, si museli vymyslet. A má s tim pitivem úspěch – rozlejvá ho po celičký republice a někomu dokonce chutná. Což je s ohledem na to, jak hnusný pivo Bernard reálně je, vopravdu kumšt. Smekám.

Jenže tenhle mistr propaguje svý zlatavý děťátko vlastním ksichtem. Už to samo vo sobě není žádný terno, páč Bernard rozhodně nebyl první na řadě, když sudičky rozdávaly obličejový estetično (tipoval bych, že stál ve frontě až těsně před Jandákem se Škromachem), nicméně když svou tvář poprvý propůjčil kampani, bylo to celkem originální, rozhodně svérázný, a taky autentický, což jsou hodnoty, z nichž se dneska hipsteři udělaj rychleji než z nový kostkovaný košile.

Jenže pak to udělal podruhý, potřetí, podvacátý, různě se u toho pitvořil, dával si na hlavy vtipný klóbrcy a zátky, tlemil se u toho, mračil, zuřil, nechal se obarvit na černocha, zkrátka dělal všechno pro to, aby se přesunul z filigránský reklamy do novýho dílu Novot (mladší čtenáři si to už možná nepamatují – Novoty byly estrádou Petra Novotného, v níž se tento obézní mix Lenina s Gorbačovem, jenž se nazýval bavičem, převlíkal do různých kostýmů a dementní diváci se tomu smáli). Prostě úpadek, marnost, zoufalství. Pivo už spíš jen schovaný ve stínu a před náma jen totální výlevy egocentrismu, kdy o sobě pán vydává knihy, veřejně a s nezměrnou marketingovou pompou glosuje názory na svou osobu a stále fascinovaně šíří obraz svých skrání napříč Českem.

A to je prostě smutný. Můžu toho pivního bernardýna stokrát uznávat za to, že dělá světu prospěšnou činnost a že ji dělá dobře (páč máloco je tak záslužný jako vaření piva a prolejvání pajšlů, že jo). Můžu sebevíc souznít s jeho světonázorem a pokyvovat nad jeho celkem rozumnejma promluvama do novin. Ale když tenhle mistr asi podvacátý oblepí svým ksichtem půlku republiky, považuju to za tak bolestivej a patologickej projev narcismu, že už jen čekám, až si zažádá na humpoleckým obecním ouřadě o postavení vlastní sochy. A vystaví ji samozřejmě před Hliníkovou pamětní deskou.

«
»