#252 DEMENTNÍ KOMENTÁTOŘI NA BLOGU

Už dlouho slibuju (sem tam i v komentářích, ale hlavně sám sobě) hejt nazvaný “DEMENTNÍ KOMENTÁTOŘI NA BLOGU”. Spousta lidí totiž cítí potřebu v komentářích mně a světu sdělit, že se mnou nesouhlasí. Neříkám proboha, že všichni, co tak učiní, jsou dementi; jen říkám, že je mi jejich pohled na danou problematiku vlastně u prdele. Nebudu to rozebírat do podrobností, tak učiním až v jednom z dalších připravovaných kadlubů nenávisti, který se bude jmenovat “LIDI, CO SI MYSLÍ, ŽE MĚ ZAJÍMÁ JEJICH NÁZOR”. Jenom chci prostě podotknout, že jsme si 1000 věcí nezaložili s Achjo Bitch proto, že bychom měli málo kamarádů a neměli si s kym povídat. Tohle neni diskuzní fórum, tohle je 1000 věcí, co serou Achjo Bitch nebo Attilu, který si zvolili blog jako platformu pro každodenní držkování. Žádné užitečné informace se ale na tomhle blogu nepodávají.

“Chytrému napověz – a hloupé čtenáře nemáme,” psalo se kdysi ve Čtyřlístku; my máme občas za čtenáře pěkný dementy. Je únavnej pocit vědět, jak pečlivě jsem volil jednotlivý slova a jak piloval význam vět, a pak vidět komentář, ze kterýho čiší absolutní nepochopení, co tím chtěl Attila říci; dotyčnýho spravedlivě rozhořčenýho jedince si občas vygoogluju a zjistim, že má volební právo, což je děsivý. Nejhorší na tom samozřejmě je, že přestože jsem se už tisíckrát hořce pousmál při myšlence, že arguing on the internet is like running in the Special Olympics, občas mi to nedá a pustím se s některým z dementních komentátorů do debaty; většinou mě to ale nasere ještě víc. Moje víra v lidstvo je trvalá a neochvějná, u debat s některými komentátory na 1000 věcí, co mě serou mne poprvé v životě napadalo, že si tahle země zaslouží jadernou válku.

Jednoduchej recept, jak se tohohle voseru zbavit, by byl nečíst komentáře. Toho ale já schopen nejsem; když už jsem si založil blogísek, tak je to kurva můj blogísek a já chci vědět, co se kde na něm šustne. Proto bude systémové řešení prostě se zbavit všech těch šustnutí.

Takže: ode dneška jedeme model Super.cz (jehož redesign je opravdu skvělá záležitost), žádný komentáře, žádný plamenný diskuze. Líbí – nelíbí, čti – nečti. Názor si nech na doma nebo na Facebook, tam to tolik nesledujem. A řeknu vám, představa, že se už od žádnýho dementa nedozvim, že mám rád bulvár, protože dotyčnej takhle pochopil moji zmínku Super.cz na začátku odstavce, je k nezaplacení.

Víc není třeba říkat.

Follow

Už dlouho slibuju (sem tam i v komentářích, ale hlavně sám sobě) hejt nazvaný “DEMENTNÍ KOMENTÁTOŘI NA BLOGU”. Spousta lidí totiž cítí potřebu v komentářích mně a světu sdělit, že...