#231 PROTIVNÝ TAXIKÁŘI

Většinou mě k napsání hejtu vyprovokuje nějakej konkrétní negativní zážitek, nápad na tenhle hejt jsem ale dostal po zážitku naprosto pozitivnim. “Se vám musim pochlubit,” řekl kluk zhruba v mym věku, “mám nový auto a vy jste můj první zákazník.” Razil jsem tágem do Meet Factory z Vinohrad a podle hlasu si pamatoval, že s tímhle pánem už jsem někdy jel.

Těch deset minut jízdy superbem nám uběhlo v družnym hovoru o ničem a o všem, stihnul mi nabídnout k prodeji svou starou oktávku a pak i nabídnout půjčit peníze, když jsem řekl, že momentálně na oktávku nemám, z CD hrál můj oblíbenej živák Everything, Everything od Underworld a když jsem z auta vystupoval, říkal jsem si i panu taxikáři, že doufám, že touhle škodinou ještě svezu.

Což se nedá říct o autech řady pičusů, se kterejma jsem kdy jel. Ty, co mě zjebali, že jsem bouchnul dveřma a oni měli asi obavy, aby autínko nemělo bebí. Ty, co z Vinohrad na Malou Stranu chtěli jet prázdnou Prahou po magistrále a držkovali, když jsem jim řekl, ať jedou Žitnou. Ty, co hubu nezavřeli, zatímco já potřeboval pracovat (ano, může to vypadat, že si jenom hraju s iPhonem, ale i na něm se dá pracovat). Ty, co měli na plný koule puštěný Dragostea Din Tei ve verzi od Dády Patrasový a odmítali to byť jen ztlumit.

Takže jestli nějaká pražské taxislužba zavede koncept zvukotěsný kabiny uzavíratelný čudlikem od zákazníka, jezdim už jenom s ní.

Follow

Většinou mě k napsání hejtu vyprovokuje nějakej konkrétní negativní zážitek, nápad na tenhle hejt jsem ale dostal po zážitku naprosto pozitivnim. “Se vám musim pochlubit,” řekl kluk zhruba v mym...