Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #633 ZHULIT SE DO BLBÝHO STAVU

#633 ZHULIT SE DO BLBÝHO STAVU

Posted: Červenec 12th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 7 komentářů »

Protože hejty čte i moje nejmilejší maminka, která marihuanu považuje za hnus ekvivalentní sarinu s antraxem, rád bych na úvod tohohle pojednání deklaroval, že všechny zde uvedené skutečnosti jsou smyšlené a nezakládají se na pravdě. Jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi je čistě náhodná. Trávu jsem nikdy nekouřil, mami, už nemusíš číst dál, jdi zase v klidu na zahrádku sázet bylinky. Mám tě rád. Pa.

Nicméně… zhulit se jako dobytek je super pocit. Člověk se buď příjemně uvolní, anebo – pokud má rychlejší metabolismus a je náchylnější k hormonálním změnám, tak jako Curvekiller – se tlemí jako hovado, láme se v kříži, páč mu bránice zrovna tančí sambu, prostě se dusí v záchvatech smíchu a je mu hej. Vyžere sice celou ledničku, ale zato se mu naplno rozjede kreativita, takže zvládne vymyslet spoustu zábavnejch her a zformulovat řadu existenciálních pravd i ontologickejch mouder. Snadno složí nový hit jak od Jimiho Hendrixe, zaboxuje si se syrovejma kuřatama na pěstech místo rukavic, bez problémů vymyslí námět na crossover mezi Terminátorem a Twilight ságou, ani s vyjmenováním kompletní fotbalový jedenáctky s hráčema, jejichž jména připomínaj pohlavní orgány, není potíž („Šourek přihrává Žaludovi, ten prostrčí na Kuliče a dává před prázdnou bránu Ptáčkovi“). Zkrátka mozek se dotkne intelektuálního maxima.

Akorát to některejm slabším jedincům občas nesedne, a to pak bejvá (h)různý pro většinu zúčastněnejch: Lidi, co jim mozek nahradí lodní siréna nebo podlehnou bolehlavu, jsou ještě v klidu, páč vytuhnou a aspoň je komu malovat sprostý nápisy na čelo a namotávat na něj hajzlpapír. Pohodový jsou i odpadlíci, co vyměněj bližního svýho za záchodovou mísu a tulí se hodiny k jejímu pasu, jak kdyby šlo o tu nejhodnější ženskou na světě. Horší je to ale třeba s temnejma magorama, s negativníma křiklounama anebo s lítostivě přecitlivělejma dívčinama, který se nechaj donekonečna přesvědčovat, že je svět má rád a že větou „mezi hlísty nepatří strunovci, břichobrvky, vířníci a rypečky“ jste se fakt dotyčný neposmívali, že její život stojí za prd a že bude špatná matka.

Když to na druhou stranu vezmu za sebe a vzpomenu si, jak jsem si dal čouda těsně před slavnostním zahájením karlovarskýho festivalu, a pak strávil valnou většinu projekce přesvědčováním sebe sama, že mě ochranka Vaška Klause vážně nemíní zastřelit, že mi Livie fakt nevydejchala všechen kyslík a že se mi opravdu nechce blejt, a kdyby náhodou jo, tak nemusím běžet dopředu a zeblít v takovou slavnostní chvíli zrovna Markovi Ebenovi smoking od límce až k šosu… pak je zhulení do blbýho stavu asi ideálně efektivní způsob, jak člověka přesvědčit, že tráva není to pravý ořechový. A že nebude od věci se v rámci večerní pohody vrátit k pivku, Kloboučku hop! a 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem.

«
»