#232 LETNÍ ČAS

Blíží se každoroční změna času; sice se vždycky v říjnu může zdát, že je to fajn, že dostaneme o hodinu víc, já to stejně vnímám jinak. Nedostaneme o hodinu víc, jenom nám vrátěj hodinu, naši hodinu, co nám šlohli na konci března.

Sice nejsem takovej aktivista jako pekař Pecka blahý paměti, dej mu pámbu věčnou slávu, kterej dokonce kandidoval na prezidenta s jedinym programem: zrušit tenhle nesmysl. Ale letní čas mě sere navíc sere v podstatě každýho, co znám. Nebo vy víte o někom, kdo by tvrdil: “Jo, ty vole, já žeru letní čas! Letní čas je super žůžovej, come on, gimme more, gimme more!”

Já ne; i energetici říkaj, že úspora je naprosto zanedbatelná (jestli vůbec nějaká) a zajímalo by mě, jak by to dopadlo, kdyby se někdo pokusil vyčíslit ztráty způsobený nervozitou nevyspanejch lidí, nižší dojivostí krav, co je buděj o hodinu jinak, rozesráním jízdních řádů – a všema těma dalšíma radostma, který pravidelný šíbování s časem přináší.

Možná už z některejch mejch předchozích článků vyplynulo, že jsem jakožto bytostnej individualista skeptickej k nějakýmu hromadnýmu sdružování, ať už se jedná o odbory nebo o Evropskou Unii (což si obojí znamenám do souboru na Google Docs, kde mám náměty na příští hejty). Vždycky, když přemítám, k čemu vopravdu rozumnýmu by mohla bejt EU dobrá, připadá mi, že by se díky ní mohlo podařit zrušení tohohle nesmyslnýho reliktu vcelku snadno. Ale ruku na srdce, pochybuju, že se to za mýho života stane.

Follow

Blíží se každoroční změna času; sice se vždycky v říjnu může zdát, že je to fajn, že dostaneme o hodinu víc, já to stejně vnímám jinak. Nedostaneme o hodinu víc,...