#157 ŽE MI MLADÝ HEZKÝ HOLKY ZAČÍNAJ VYKAT

Někdy po třicítce jsem si začal uvědomovat, že stárnu. Že tělo už prostě neni tak ohebný a nevydrží tolik jako dřív. Takže holt po fotbale se sbírám půl dne a po squashi den a když přetáhnu desátý pivo, je mi jasný, že zejtřek bude nelehkej.

Vopruz největší ovšem je, že se pořád cítim tak nějak duchem mladej a očekávám, že mě jako takovýho berou i lidi kolem mě. Jenže asi mi mělo dojít, že když se stanu na půl roku profesorem na gymnáziu, přijdu o poslední zbytky nadějí, že mě mladý holky můžou brát jako vrstevníka. Sice co jsem se voholil a vostříhal, tak vypadám spíš mladší než starší, ale stejně mi mělo dojít, že něco prostě nevokecám.

Pár svých nových studentek jsem měl z dřívější doby mezi přáteli na Facebooku; jedný z nich, exoticky krásný, jsem nedávno nic zlýho netuše olajkoval profilovku. Samozřejmě si uvědomuju, že čistě aritmeticky bych mohl bejt její otec, ale kvůli svejm relativně mladistvejm zájmům jsem si chvíli mylně myslel, že tři křížky na krku mě nediskvalifikujou z lajkování fotek teen děvčat.

Reakce na jejím twitteru ale byla krutá a nesmlouvavá: That awkward moment when your teacher likes your profile picture. Ty vole, to zabolelo a hodnou chvíli jsem si pak připadal jako otrapa v pršiplášti, co láká malý holky na čokoládový bonbóny.

Follow

Někdy po třicítce jsem si začal uvědomovat, že stárnu. Že tělo už prostě neni tak ohebný a nevydrží tolik jako dřív. Takže holt po fotbale se sbírám půl dne a...