Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #145 HROMADNÁ LOUČENÍ

#145 HROMADNÁ LOUČENÍ

Posted: Červen 23rd, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 11 komentářů »

Věc, o který dneska hodlám psát, se týká odchodů z všelijakejch hospodskejch večírků. Nemyslim odchodů ve tři ráno, kdy má už každej nakoupíno a navaříno, zdravý jádro společnosti vyráží do nejbližšího nonostopu a ti slabí jedinci bledě a beze slova mířej k domovům, aby ráno zjistili, jak moc maj odřený klouby na prstech z toho, jak cestou rukou brousili o zeď.

Myslim odchody, kdy se z libovolnýho důvodu zvednete třeba už v půl jedenáctý, když jsou ještě všichni jakž takž střízliví a dbá se na základní společenský pravidla. Samozřejmě, když jste v knajpě třeba s partičkou z fotbalu, kde se všichni znáte plus mínus stejně, neni problém; tak si holt s každym podáte ruku tim stylem, jak se to dělá zrovna ve vašem ghettu, a vyrazíte.

Horší jsou ale akce, kde se (mnohdy náhodou) sešla podivná skvadra lidí, z nichž některý znáte víc a některý míň a vy se chcete nějak decentně rozloučit. Takže si podáte v klidu ruku s dvěma kamarádama, co jste s nima tlachal celej večer a už už se chystáte vypadnout, jenže se na vás začne sápat ten kluk, co sedí celej večer na druhym konci stolu, ten kluk, co se rok pokoušel sbalit vaši přítelkyni a teď má nutnou potřebu vám neustále podávat ruku a vždycky mužně stisknout, jako že neni zhrzenej, jako že vás respektuje.

V tom okamžiku už je člověku blbý mu tu ruku nepodat a pak ji holt podáte i tomu, co sedí vedle něj, jako jasně, je to sice jeho nejlepší kamarád, čili a priori taky kretén, ale je v podstatě docela milej. Fajn, takže jdeme dál, teď je tady holka, se kterou si vždycky dáváte pusu a těsně se obejmete, jenže pro změnu vám nepřišel na chuť její novej boyfriend, takže jí radši jenom líbnete na tvář. A hned vedle sedí jiná, kterou nesnášíte a ona to ví a ona vás nesnáší a vy to víte, a ona ví, že vy víte, a vy víte, že ona ví, ale zachováte dekórum a líbnete ji na tu tvář taky. Pak samozřejmě jedna až dvě holky, co ten večer vidíte poprvé, takže super, kluk, co ho sice vidíte už podvacátý, ale stejně si zaboha nemůžete vzpomenout, jak se jmenuje, a tak dále a tak dále.

No a pak když je všechny chtě nechtě olíbáte a otlapkáte a vy konečně otráveni tou spoustou předstírání vylezete na ulici, zjistíte, že tramvaj, na kterou jste směřovali, právě ujela a další jede za dvacet minut.

Kdybych byl co k čemu, tak na všechny udělám Spocka a beru kramle.

«
»