#992 KDYŽ SI MOJI KAMARÁDI MEZI SEBOU NEROZUMĚJ

Každej jsme nějakej a každej máme nějaký kamarády. Ale ty jsou, stejně jako my, nějaký na 1000 způsobů. A jakkoliv je propojování kamarádů obecně vzato fajn, tak jsou halt i případy, kdy to sakra nelícuje. Je to jako když kombinujete hodně různé ingredience, třeba ovoce s masem. Někdy je to výtečná šunka s melounem, často jde spíš o kuřecí s broskví.

Máte svoje kamarádky ze starý školy, se kterejma spíš budete řešit věci, který jste řešili v patnácti a kterejm jiný lidi těžko porozuměj. Pak máte kamarády z bejvalý práce, který jsou sice možná někde vespod milí gentlemani, ale na první, druhý a často i na třetí pohled (zvlášť pokud je vidíte prvně v životě) působěj spíše jako machistická verbež. Pak tu jsou kluci a holky, se kterýma se znáte jen proto, že se spolu kamarádili vaši rodiče, když jste byli malí a vaše kamarádství je tedy spíš shodou okolností, náhody a lpění na minulosti a v dospělosti byste si sami k sobě našli cestu jen… ale koho balamutim, sami od sebe byste se prostě nikde jinde nepotkali.

Vy máte všechny svý lidi samosebou rádi a rozumíte si s nima. Ale jak to vyřešit, když sedíte na pivu s kámošem z Marsu a najednou si k vám chce přisednout někdo z Venuše (a tím nutně nemám na mysli pohlaví)? Když holka, se kterou jste stavěly bábovky zrovna dostala novou práci jako recepční v kancelářské budově, když v tom si chce přisednout alkoholik Miloš, se kterým chodíte do nádražky a se kterým je sice sranda, ale na někoho, kdo nikdy nevypil víc než skleničku vína, musí působit jako pračlověk?

Jasně, někdy to hodně překvapivě a dokonale vyjde, ale co si budem povídat, mnohem častěji jsou to spíš nekonečný chvíle trapasů, rozpaků, nedorozumění a ticha a to jak při takových setkáních, tak pak ještě při každém dalším setkání s danými lidmi, protože se vás ptají, co to jako bylo za člověka a vy na to nemáte co říct, protože není ve vaší moci zařídit, aby si všichni se všema rozuměli a docenili svý jedinečný charaktery, přednosti i chyby. Ale buďte si nevychovaní a odmítněte nechat si někoho přisednout, ha?!

Já a moje kamarádka JVNK tomu říkáme křížení vesmírů. JVNK je asi jedinej člověk, se kterým jsme si to kdysi řekly naplno a je to tak zároveň jedinej člověk, se kterym si můžu čestně říct “teď nechoď, budou se křížit vesmíry”, aniž by z toho byl hned oheň na střeše. Prosím, nebojme se o křížení vesmírů mluvit nahlas. Je to lepší, než aby kdokoliv prožíval večer jako třetí kolo u kola, popř. jako člověk, který se kamarádí s nějak moc divnejma lidma.

 MEH.

Follow

Každej jsme nějakej a každej máme nějaký kamarády. Ale ty jsou, stejně jako my, nějaký na 1000 způsobů. A jakkoliv je propojování kamarádů obecně vzato fajn, tak jsou halt i případy,...