#993 NEČEKANÁ NÁVŠTĚVA

Posted: Září 22nd, 2015 | Author: | Filed under: Křeslo pro hosta | 31 Comments »

Nečekaná návštěva nebo nečekané setkání můžou být vlastně fajn a mám je ráda. Třeba když se u mě sešli neplánovaně všichni synové, protože byly zrovna volby, šli jsme společně volit do mateřské školky U Krtečka (starší generace to ještě pamatuje, „jednotně k volbám“) a pak to protáhli do dlouhého sobotního brunche.

Problém tkví v tom, že pokud je ta návštěva opravdu nečekaná, tak se na ní nemůžu připravit. Tou přípravou rozuměj uklidit. Přestože jsem poměrně vzdělaná, pracovitá a schopná žena, mluvím plynule jedním světovým jazykem a lámaně dalšími dvěma, řídím dobře auto a několik desítek podřízených, naprosto selhávám v něčem tak jednoduchém, jako mít doma alespoň tak uklizeno, aby k nám mohl někdo nečekaně přijít na návštěvu.

Dokud doma bydleli synové, dalo se to svádět na to, že se třemi malými dětmi prostě nelze doma udržet pořádek a koš s nevyžehleným prádlem zkrátka patří do koloritu domácnosti pracující samoživitelky. Ale teď, když bydlím doma sama, je jasné, že ten talíř od snídaně, neustlaná postel, spodní prádlo na pračce i rozložené žehlicí prkno v předsíni asi budou moje. Že ty prázdné lahve od piva na dřezu nenechal Prokop a zablácené pohorky na balkoně nejsou Šimonovy.

Ano, jsem poměrně vzdělaná, pracovitá, atakdále … ale mám doma bordel, zatímco všechny ženský, co znám, mají doma naklizeno, postel pečlivě ustlanou, sotva z ní vyskočí, nikde ani smítko a když u nich zazvoníte v neděli v půl sedmé ráno, vstanou usměvavé z gauče, odloží na konferenční stolek rozečtenou knihu, která jediná v tu chvíli není na svém přesně vymezeném místě, a uvítají vás kávou a čerstvě upečenou bublaninou. V bytě lehce voní Pronto, muškáty na balkoně mají čerstvě zvlažené bohaté květy, pračka s myčkou si předou dvojhlasem a z puštěného rádia zní taneční hudba… tak proč to proboha taky nezvládám?

A proč se nemůžu zbavit utkvělé představy, že právě tohle je důležité a zarputile před svou snachou (a oběma budoucími snachami) předstírám, že to, jak to doma vypadá, když přijdou na předem ohlášenou návštěvu je normální, přestože jsem si musela nařídit budíka, abych stihla vyluxovat, umýt důkladně koupelnu i záchod Savem, objet nábytek Prontem, vyluxovat žaluzie, umýt lustry a bordel, který se nepovede uklidit, alespoň někam narvala, aby nebyl vidět?

A pak jdu s lehkým úsměvem na rtech otevřít, na konferenční stolek odložím rozečtenou knihu, která jediná v tu chvíli není na svém přesně vymezeném místě, a uvítám je kávou a čerstvě upečenou bublaninou, kterou jsem do dvou do rána matlala…

Achjo, promiň, už to víckrát neudělám!

(tento hejt pro vás napsala tchýně od Achjo Bitch)

«
»

Mohlo by vás také srát:

#173 MUSEUM KAMPA
#343 AKNÉ
#951 ŽE NÁS NA POHODĚ VYVEDLI OCHRANKOU Z LITERÁRNÍHO STANU II.


  • Martin Irein

    Horší jsou nečekané návštěvy, které nevědí, kdy mají odejít.
    A uklízení je zlo, tomu se vyhýbejte, jak můžete.

    • Czermy

      jé, to jste hodný, že jste přišli, dáte si kafe než půjdete?

    • Marie F

      To já hned hlásím, kolik mám času, a pak je po určené době klidně vyhodím.

      • MayBPhoenix

        O to se taky vždycky snažím, ze zkušenosti. Ale ne že by to vždycky zabíralo. On je to hlavně problém u lidí, který sice vyhodit na jednu stranu chceš, ale na druhou se s nima docela dobře krafe.

  • HelmuvZblebt

    A já když přijdu k někomu do neuklizeného bytu, tak jsem rád, že i jiní nedbají přehnaného pořádku 😀

  • Ája Balážová

    takovou tchýni bych brala, ta moje snad i češe smeták, aby pěkně vypadal

    • Miroslav Palouček

      Moje tchýně má doma borčus, no jéje… že si dycky říkám… klííííd, hlavně jí tu neuklízej (mám takový nutkání), ať se babča neurazí….

  • Karin

    Tak nečekaný návštěvy taky z duše nesnáším, ale spíš proto, že si na návštěvy prostě nepotrpím…

    • Marec Pekárec

      přesně tak

  • Jorn

    Nechci urazit, ale to jsi docela chrochtátko.

  • ill

    Když se takhle jednou nečekaně ozval zvonek, po špičkách jsem se vkradla ke kukátku, kdo tam je, jestli jsem třeba nevyplavila sousedy -- nikdo tam nebyl, takže jsem odhadla že to jsou rodiče mého přítele dole u vchodových dveří. Potichu jsem se vrátila k rozdělané práci a další dvě hodiny ani nedutala. O pár dní později se sami práskli, že šli „náhodou“ okolo. Bylo to ode mě škaredý, ale fakt se mi nehodilo, aby ke mně někdo lezl, když mám rozdělanou diplomku a papíry po celým bytě. Kdokoliv.

    • Miroslav Palouček

      drsně ty…. to sem dělal naposledy na gymplu. :-)

      • ill

        Já tohle udělala poprvý v životě :))

    • Marie F

      Já zvonky ignoruju programově, protože to jsou v drtivý většině roznašeči letáků (a protože tady bývá zamčeno a bzučák nepomůže, musela bych běžet až dolů). Všichni známí na mě mají číslo a i neohlášená návštěva aspoň pět minut předem zavolá, jestli to je ok.
      Jednou jsem se teda dost vyděsila, když se ten zvonek ozval za dvě minuty znova, a pak znova a znova ve 2-5minutových intervalech asi půl hodiny. Na chodbě nikdo nestál, bylo to určitě zvenčí. Pak jsem slyšela, jak sousedka křičí dost naštvaně „je tam někdo???“, tak jsem usoudila, že to byl asi fakt jen vtipálek.

  • h2ocreature

    A pravidelní čtenáři hejtů Achjo Bitch konečně vědí, jaké je celé jméno Š. Pokud to teda není chyták a Š. v tomto hejtu není vůbec jmenován.

    • Pobre Miguel

      A na světěje zase o jedno tajemství míň.

    • Pavel

      Kdepak, je to Štěpán.

      • h2ocreature

        To jsem si vzdycky taky myslel :-)

    • Marie F

      Taky jsem si toho hned všimla, ještě než jsem došla na konec, kde je odtajněn autor.

  • Miroslav Palouček

    Chce to jen nebejt bordelář a nepohazovat věci náhodně po bytě. Když jednou něco držím v ruce… dám to dycky kam to patří. A žádný bordel doma nemám. Pak už totiž zbývá jen luxování a to je opich jednou za týden stejně jako koupelna se záchodem, ale to má člověk za hoďku taky přejetý.
    Když mám ruce talířek nebo hrníček, tak ho nedám na stůl, ale do myčky, nebo ho hned umeju a uklidím. Když mám fusku nehodím jí do kouta, le do koše na prádlo. Když mi dojde tolaleťák, nenechám ruličku prázdnou se tam válet ale když zvednu prdel, tak to hned odnesu. Od té doby co všechno dělám hned se mi doma borčus povážlivě zmenšil.

    • p matej

      jeste ze nejsem Tvoje manzelka

      • Miroslav Palouček

        čéče ani si nestěžuje (v tomhle), naopak mi pořád předhazuje jakej sem bordelář, že je na všechno doma sama. Tak nějak jsem si začal myslet, že ženská když si chce připadat potřebná, tak si najde práci i v uklizeným bytě…

    • Jorn

      Tesat do kamene!

  • Miroslav Palouček

    jinak já mám návštěvy rád. I ty neplánovaný…. ale manželka je nevydejchává, takže k nám vlastně už nikdo skoro nechodí…. :-(

  • Iveta Olšáková

    Jojo, my jsme si s Lenkou nikdy nekomentovaly binec a klidně bez nepříjemných pocitů se mohly navštěvovat.

  • pencilinacase

    Já pro jistotu ani neotvírám. 😀
    A většina lidí to ví, tak před příchodem raději volá.

  • MayBPhoenix

    Mě zas na druhou stranu serou lidi, co při každý mojí nečekaný (ale i čekaný) návštěvě začnou hlásat, že se teda omlouvaj, ale nečekali/neměli čas/whatever, přestože oba víme, že to tam takhle vypadá furt.

    Bohužel teď žiju s přítelem v jednom malém pokoji, kde skoro nejsou úložné prostory, takže kdykoli někdo otevře dveře, musím se právě i já omlouvat za výbuch a donekonečna omílat, že normálně taková prasata nejsme, že se to jen těžko udržuje v tak malém prostoru při tolika věcech, a to už mě taky sere 😀 Ale naštěstí to do Vánoc pomine.

  • Evelyn

    Jo. To se občas stává všem idem, kteří skutečně žijí a nežijí jen proto, aby uklízeli.

    Já kdysi coby bezdětná a bezmužná patřila do té kategorie, co má furt naklizeno, ale rozhodně to nebylo proto, že bych byla tak pořádná. Jsem bordelářka a jsem líná! Ale protože právě tuhle situaci strašně nenávidím a bydlela jsem v paneláku plném starých paní, které každou chvíli pod různými záminkami zazvonily u dveří, navíc v pronajaté garsonce paní, která bydlela na stejné patře a taky měla klíče, preventivně jsem si prostě nedělala bordel. Ostatně to není problém, když člověk odejde v půl osmé ráno, z práce jde rovnou někam cvičit nebo za koníčkama, potom do hospody s kamarádama a vrátí se přinejlepším v deset, nebo taky možná ve tři ráno. :-)

    Dneska každou nečekanou návštěvu vítám slovy „je tu bordel, moc se nerozhlížej.“ Zatím jsem v té kategorii, kdy se dá vymluvit na ostatní členy domácnosti, ale stejně mám vždycky pocit, že jsem naprosto nekompetentní a neschopná.

    • http://rionka.cz rionka

      Pokud clovek neustale nekam cestuje a chvile doma vyuziva k potrebne kreativni cinnosti (honem upravit fotky/napsat clanek, nez zas nekam vyrazim), je to tezky. ten bordel se tam proste vzdycky nejak udela sam. lide porad rikaji, ze zensky musi uklizet, ale ja mam proste tolik jinych veci v TODO a navic me to nebavi, tak radsi zaplatim nekomu za uklid….. ten pocit viny je ale ohromny.

  • Creegl

    Já si nemůžu pomoct, ale podobný problémy mají snad všechny ženský, z čehož mi vyplývá, že mají všechny doma „bordel“ a přesto se za něj všechny před ostatníma stydí. Mně to hlava prostě nebere. Všichni mají bordel a všichni se přetvařujou a snaží se ostatní přesvědčit o opaku, teda pokud se jedná o návštěvu. Když se sejdou jinde než u nich doma tak klidně vypráví o svým bordelu hotový eposy a je jim to jedno.

  • http://rionka.cz rionka

    skvely! diky!