Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #943 ZMRZLINA Z ROSTLINNÉHO TUKU

#943 ZMRZLINA Z ROSTLINNÉHO TUKU

Posted: Červen 22nd, 2015 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 35 komentářů »

Míval jsem švagra, kterému se v celé rodině přezdívalo Pako. Pokud to někomu připadá nehezké, rád bych podotknul, že ona přezdívka vznikla jako zkratka jeho jména Pavel Kohout – pokud by se jmenoval jinak, říkali bychom mu pravděpodobně mnohem hůř. Moje nejoblíbenější historka s Pakem se udála během jednoho nedělního oběda. Pako bylo rozměrově poněkud objemnější, což se projevovalo i na jeho spotřebě potravy. Když po třetím přidání dojedl pečenou husu s dvojím knedlíkem a trojím zelím, upřel svá v sádle se ztrácející očka na paní domu, která přípravou krmě strávila mnoho hodin už od božího rána, a zcela vážně jí oznámil: „No, najedl jsem se, ale nepochutnal jsem si.“

Já od malinka miluju zmrzlinu. A dlouhá léta jsem ji miloval bez větších problémů, ale když se před lety na český trh dostaly značky Häagen-Dazs a Ben & Jerry’s, pochopil jsem, že (slovy Františka Gellnera) všichni mi lhali, všichni mi lhali, po léta za nos mě vodíce, muži mi lhali i ženy mi lhaly a zmrzlináři, ti lhali mi nejvíce. Existuje zmrzlina vyráběná ze smetany, jako ty dvě výše zmíněné značky – a pak existuje něco, co vypadá jako zmrzlina, prodává se to jako zmrzlina, nechutná to jako zmrzlina a jmenuje se to mražený krém s rostlinným tukem. Možná ten rozdíl nepoznáte, rozumím tomu, já zas třeba neodlišim Gambo od Staráče a před všema hipstananopivovarama dám vždycky přednost plzínce. Ovšem na zmrzliny jsem expert – zatímco smetanová zmrzlina mi sladce feluje jazyk, mražený krém ho spíš tak nějak strouhá.

On to vlastně není ani problém od sebe rozeznat. Na jedný straně Häagen-Dazs a Ben & Jerry’s a vlastně Míša (a podobný tvaroh-based lahůdky), na straně druhý všechno ostatní. Jo, je to tak, všechny ty rádoby prémiový značky, všechny ty vymazlený obří jubilejní nanuky za páďo s názvama evokujícíma bakchanálie olympskejch božstev jsou echt to samý jako polsky popsaný moroženoje s nepovedeným obrázkem ledního medvěda. Bohužel je mi tahle znalost prd platná: můžu si tisíckrát říct, že už budu jíst jenom značky prověřený, ale stejně vždycky přijde chvíle, kdy podlehnu a koupím si nějakou hnusotu z palmovýho, kokosovýho nebo jinak ztuženýho tuku a najim se a nepochutnám si.

Když jsem sledoval debaty ohledně zákazu názvu pomazánkové máslo, chápal jsem argumenty obou protivníků; kvůli dlouho pěstované obezřetnosti vůči Evropské Unii jsem stál spíš na straně těch, kdo hudrovali, že takový zákaz způsobí ekonomice víc nákladů než výnosů. Pokud by ovšem někdo moudrej v Bruselu hodlal prosadit návrh, kterej by přikázal všem těm parodiím na zmrzku používat název „blivajs, co má se zmrzlinou společný jenom jméno“, tak ať si udělá kampaň na Kickstarteru, já mu pošlu minimálně litr.

«
»