#923 INFORMACE O BĚŽECKÝCH VÝKONECH NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

Běhání je jedním z nejpřirozenějších lidských pohybů. Jde tudíž o sportovní činnost snadnou a nejlíp dostupnou. Proto ji taky dělá spousta lidí, ačkoliv – a to si teda nalejme čístýho píva – je ve svý podstatě nudnější i než motivační pohovory na pracáku.

Tenhle stereotypní pohyb nepatří zrovna k věcem, které by okolní svět musel poznat zblízka. Ale jde snadno kvantifikovat, čili změřit… a tak jím lze i jednoduše otravovat na sociálních sítích. Protože proč se chlubit tím, kdo má hezčí vánočku a milejšího psíka (to je včerejší), když se můžeme předhánět v tom, kdo toho víc odklusal, že?

A já se ptám: Komu tím prospějete? Možná se dokonce ani neptám, možná jen zoufale volám: „Proč mi kurva cpete svý obskurní sportovní výkony na mou facebookovou zeď?“ Řeknu vám jedno tajemství, milí běžci: Nikdo ta čísílka nečte. Nikoho nezajímají! Ani vaše maminka si nevezme tužku s kalkulačkou a nezačne počítat, jakou že jste vyvinuli průměrnou rychlost. Všem je to šumák. Každej si pomyslí leda: „No taks běžel, se poser. Já se taky nechlubim tim, že jsem si znova uvařil krupicovou kaši a utáh těsnění na kohoutku, ty strupe.“

Fakt nechápu, proč tyhle statistiky lidi vyvěšujou: To aby Bolt ustrnul a Šebrdlo vědělo, že povstávaj noví atletický bojovníci? Dyť jde snad o jedinou činnost, u který se lidi maj potřebu takhle pravidelně kasat. Nedělaj to u chození. Nedělaj to obvykle ani u plavání, skákání na lyžích, ježdění na koni, squashe nebo u sportovního šermu. Nedělaj to ani u plazení se z hospody a naštěstí ani ne u mrdání, což je co říct – páč kdo ví, čeho se ve světě aftersex selfie dožijem. Ale běhání? U toho skoro vždycky!

Štve mě to. Sociální sítě přeci byly zkonstruovány kvůli sdílení zážitků, názorů, poutavých odkazů na rasistické texty, kvůli fotkám miminek, koťátek, Škromacha a Jardy, a ne kvůli něčemu tak skandálně prázdnému a banálnímu, jako je čerstvě odklusaná kilometráž.

My, co máme soudnost a víme, že není třeba se chlubit friendům a friendicím s tím, kolik kilo bůčku jsme dneska zrovna sežrali u bedny, nechápem vymletost běžeckýho národa, jenž si musí veřejně přeměřovat prošlapanost svejch treter. Upřímně řeceno, k ujištění v tom, že je daná osoba naspeedovanej mamrd, co venku skotačí už v době, kdy slušný lidi ještě blejou do kýblů a dochroustávaj gyros z hladovýho okna, bohatě stačí i to ranní selfíčko z nádherně prosluněný krajiny.

Follow

Běhání je jedním z nejpřirozenějších lidských pohybů. Jde tudíž o sportovní činnost snadnou a nejlíp dostupnou. Proto ji taky dělá spousta lidí, ačkoliv – a to si teda nalejme čístýho píva...