#387 TOMIO OKAMURA

Dlouho jsem čekala na zásadní impuls/podnět, proč se zabývat zrovna Tomiem. TO mě samozřejmě sere tak nějak průběžně pořád, ale furt nějak nepřicházelo nic aktuálního, co by se vymykalo dlouhodobému (pod)průměru. Už víme, že trpělivost hejty přináší a já se dočkala – z konstatní antipatie mě probrala Tomiova účast v Show Jana Krause, ale o tom až později.

Tomio se objevovalo v médiích ještě před pořadem Den D, ale do té doby jsem ho brala jen jako rozkošného, trochu ušišlaného pána, který má moc rád Českou republiku především proto, že se mu na ní a v ní daří dobře vydělávat. Bylo mi, pravda, trochu divné, proč ho ostatní investoři ze zmiňovaného pořadu dost evidentně přehlížejí a ignorují a v posledních dílech na něj občas docela útočí. Původně jsem si myslela, že snad jen Tomiovi závidí jeho legendární investorskou kalkulačku, ale záhy jsem zjistila, že šlo o něco úplně jiného. Snad i díky Dni D se Tomiovi dostávalo stále většího prostoru v médiích a mně došlo, že nejen, že Tomio je samo se sebou více než spokojené, ale že rozumí VŠEMU. Snad v každé posrané anketě se na názor ptali i pana Okamury, který se tak, netuším proč, stal odborníkem na vše. Začalo to Japonskem a turismem – ok, na tyhle věci dejme tomu je v Česku odborníkem a dává smysl, se ho na  ně ptát. Peklo nastalo, když Tomio začalo mluvit do všeho. Od vaření, oblečení, módy, žen, mužů, politiky, přes vzdělání, architekturu, design, psychologii až po televizní zábavu a pálení alkoholu. Přidejme k tomu jeho story plnou smutného dětství v dětském domově (nezlehčuju tím pobyt kohokoli v děcáku!), která je účelově používaná pro vzbuzení sympatií, a máme zde úspěšný návod na selfpromo, které, minimálně v ČR, nemá obdoby. Je fajn mít vlastní názor, ale když má někdo vlastní a jedinečný názor na ÚPLNĚ VŠECHNO, něco mi v tom smrdí.

Přeskočím ale rovnou k tý měsíc starý show J. Krause. Já se na ni nedívám, max. tak, když mi někdo doporučí dobrého hosta, tak si to najdu na youtube a v případě Okamury jsem nemohla odolat. Pokud máte zrovna volnejch 22 minut a 34 sekund tak si to, prosimpěkně, dejte (zde odkaz). Jeho dárky v podobě Tomiovice/Okamurovice, přítelkyně a exmanželka v publiku a jeho ambiciozní plány na případnou účast v senátních volbách stojej za vidění. Trochu jsem se u toho dokonce vrátila do dětských let, kdy jsme hráli hru „kdybych byl prezidentem“… Chtěli jsme tehdy zrušit školu a zavést věčné prázdniny a legislativa nám říkala asi tolik, jako Tomiovi v roce 2012.

A podezírám ho z mediálního partnerství s Bleskem. Nechápu, proč jinak by mu, už nyní, vydali novoroční projev (k poblití se zde: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/166555/prectete-si-novorocni-projev-prezidenta-okamury.html)

Follow

Dlouho jsem čekala na zásadní impuls/podnět, proč se zabývat zrovna Tomiem. TO mě samozřejmě sere tak nějak průběžně pořád, ale furt nějak nepřicházelo nic aktuálního, co by se vymykalo dlouhodobému (pod)průměru. Už...