#560 LIDI, CO SI NA VÍKENDOVOU KALBU NEKOUPÍ DOST CIGARET

Moc rád jednou za čas vypadnu z Prahy na víkend někam, kde si lišky dávají dobrou noc. Čím jsem starší, tím lépe se znám, což mi umožňuje být k sobě upřímnější, takže je mi dávno jasný, že na podobných akcích většinou nepiju lipovej čaj a nečtu Wittgensteinův Traktát. Na podobnejch akcích především leju, kouřim a žvanim.

Znám ale pořád lidi, co k týhle míře sebepoznání ještě nedospěli, takže na podobné výlety dorazí rovnou s kompletníma Principia Mathematica a notebookem v batohu, neb jsou pevně rozhodnuti, že během těch dvou dní dopíšou diplomku a rovnou si udělaj nástřel dizertačky. To je samozřejmě jejich věc a jejich záda. Ale spousta z nich doráží taky s plánem, že během toho víkendu začnou novej, zdravej styl života, v němž jim píváky a žvára nahradí džus z mladýho ječmene a ranní pozdrav slunci. Nebo když už ne s takovymhle plánem, tak aspoň s plánem, že vlastně nebudou moc kalit, daj si dvě tři piva a půjdou spát, protože maj hodně tý práce.

Dost často jsou to zároveň lidi, který hoděj ihned po příjezdu batoh s noťasem a knížkama do kouta a ihned hledaj, kde je naraženej sud – protože se přece nechtěj zdržovat, chtěj si odpít to svoje a pak jít spát. Jenže duch je silný, tělo je slabé, kolem půlnoci člověk potkává tyhle typy, jak novej život odložili na neurčito a právě mžouraj do prázdný krabičky od cigaret jako husa do flašky, děsně překvapený, že v Horním Prdelákově neni ani jedna nonstop vietnamská večerka, ale pouze konzum otevřenej dvacet minut přes poledne každý druhý úterý v měsíci.

Do prdele, to je fakt takovej problém si spočítat svoji průměrnou spotřebu, přičíst krabku navíc pro strýčka Příhodu a stavit se v trafice nebo na benzínce? Jsem totiž laskavý dobračisko, protože si dobře si pamatuju, kolikrát v životě lidi dali cigáro mně, takže odmítnout bližnímu rakovku mi připadá skoro horší než nepodat žíznícímu sklenici vody. Ale když se mě stejnej člověk zeptá patnáctkrát za noc, žádný nadšení rozhodně nezažívám.

Follow

Moc rád jednou za čas vypadnu z Prahy na víkend někam, kde si lišky dávají dobrou noc. Čím jsem starší, tím lépe se znám, což mi umožňuje být k sobě...