#911 NEDOSTATEK POKORY

Jeden můj padrug, pobratim a vůbec blízkej přítel hraje už pár pátků na piano a rozhodl se zúčastnit soutěže nazvaný Pianista roku, ve který postoupil až do finále, takže jsem pět nedělních večerů strávil v hodobóžovym oblečení v kavárně jednoho činanýho pražskýho hotelu a poslouchal klapkobřinkostroj. Celou soutěž vyhrál jakýsi Tomáš Impellizzeri, čímž se dostáváme k jádru dnešního hejtu. Nejsem schopen posoudit, jestli byl ten kluk technicky nejzdatnější z celý šestnáctky soutěžících, každopádně nejlíp pochopil, co se od něj v takový soutěži očekává, a vyhrál zcela zaslouženě.

Když se milej Tomáš na svym Facebooku vyjádřil, že posluchači v sále jsou burani, jen jsem nad tím významně pozdvihl obočí. Když to samé zopakoval během finálového večera v kuřáckém salónku (nejspíš netuše, že někteří z posluchačů si zrovna dáváme rauchpauzu), už se mě to trochu dotklo. Jasně, v jazzu rozhodně nejsem kovanej tak jako mistr Impellizzeri, ale nějakejch třicet let se hudbou zabejvám, takže si teda podobný termíny od cca dvacetiletýho cápka vyprošuju.

Zlatej hřeb ovšem nastal po vyhlášení výsledků. Na finálovym večeru se objevila i herečka Dana Morávková a já ji slyšel, jak Tomáše chválí: „Získal jste nejvíc hlasů od lidí v sále.“ (Kromě tříčlenné poroty rozhodovalo o vítězi i hlasování přítomných diváků.) „Toho si nejvíc vážím,“ odvětil jí Tomáš s hranou upřímností a slovo chucpe získalo v tu chvíli další dimenzi.

Já určitě nejsem nejpokornější člověk na světě. Jako scenárista si kupříkladu myslim, že režiséři kolem svojí profese dělaj zbytečný haló; co je kurva těžkýho na tom říct pár hérečkám, odkud maj přijít na scénu a s jakou intonací maj říct svoji repliku. Stejně tak si myslim, že se má člověk pochválit, když se mu něco povede, málokdy to za něj udělá někdo jinej. Ovšem pokoru za člověka neobstará vůbec nikdo. Přitom pokora je to, co odlišuje všemocnýho felčara od výbornýho lékaře, piráta silnic od dobrýho řidiče a namistrovanýho machýrka od opravdovýho muzikanta. Největší vůl stádo vede – a viděno Tomášovou optikou, zvolilo si v neděli obecenstvo buranů svého krále.

No tak teda sdílím, no.

Follow

Jeden můj padrug, pobratim a vůbec blízkej přítel hraje už pár pátků na piano a rozhodl se zúčastnit soutěže nazvaný Pianista roku, ve který postoupil až do finále, takže jsem...