#88 GLEN HANSARD A MARKÉTA IRGLOVÁ

Posted: Duben 4th, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 1 Comment »

V rozepsanejch příspěvcích mám už dlouho jeden nadepsanej těmahle dvěma jménama, ale po počátečním nadšení k ohejtování týhle strašný dvojky jsem si začal říkat, že do mrtvol se nekope. Jenže pak mně Achjo Bitch, moje milá sestra v hejtu, poslala tenhle odkaz a bylo rozhodnuto.

Možná by se tenhle příspěvek měl jmenovat spíš Falling Slowly, protože to byl ten důvod, proč se z irskýho zrzouna, kterýho do tý doby znaly jenom bosý dlouhovlasý holky v dlouhejch batikovanejch šatech a jim podobný lidičky, a jeho lolitky s vzezřením holky z nějakýho hodně obskurního oboru z fildy, stala dojemná love story tolik vhodná pro dnešní juchající rádia.

Sám si vkus FM vlnami nekazím, ale když tahle hrůza okupoval první příčky hitparád, občas jsem jí zaslech‘, když jsem se vydal třeba do supermarketu za potravou. Dlouho jsem ale  nechápal, že si mám spojit tenhle sladkobolnej cajdák s příběhem irskýho chasníka a moravský děvečky, o kterejch psali ve všech novinách; když mi to konečně došlo, bylo to ošklivý procitnutí.

Falling Slowly je ten nejhorší kýč, jakej existuje, oproti němu je Jan Saudek Umělec s velkym U, a to samý v lila platí i o filmu Once, já podotýkám, že jsem náramnym milovníkem romantickejch záležitostí, ale tohle nešlo, film o tom, jak se tahle dvojka dá dohromady, jsem musel vypnout po dvaceti minutách, abych se nepoblil.

A dlouho jsem si já bloud řikal, že nic horšího už bejt nemůže a hele, může, film o tom, jak se tahle dvojka rozchází, no to už velevostrý, oproti tomu je představa utrpení, který prožívá mladej Alex DeLarge v Mechanickym pomeranči, úplnej čajíček.

„Von je strašnej a vona je děsivá,“
řekla o týhle dvojce moje bývalá žena
a já dodnes na lepší charakteristiku nepřišel.

«
»