#879 KDYŽ NA MĚ V AUTĚ NĚKDO ZATROUBÍ

Nejsa právníkem, nejsem si úplně jistej, jestli je košer, když si na semaforech nevšimnete, že už blikla zelená, a plešatej tágař za váma na vás zatroubí. Odstavec 1 paragrafu 31 Pravidel provozu na pozemních komunikacích totiž říká, že řidič dává zvukové výstražné znamení, je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí.

Když se zapomenete rozjet, protože se zrovna rozkuřovačka ze sedadla spolujezdce naklonila pod volant, vlastně asi žádný zásadní nebezpečí nehrozí. Na stranu druhou se dá pochopit, že řidič auta za váma nevystoupí a nepřejde vám zdvořile zaklepat na okénko s uctivou žádostí, ať sešlápnete spojku a zařadíte rychlost; čudlik s trumpetkou je rychlý a účinný upozornění.

Nevim, jak to máte vy, sám se ale musim přiznat, že můžu udělat řidičskou chybu mnohem větší a hloupější, než je zdržování kolony na světlech, jakmile ale na mě někdo zatroubí, mojí automatickou reakcí je polohlasem pronesená věta „no aby si se neposral, ty čuráku“ a fakáč neukážu jenom proto, že si z autoškoly pamatuju, že ruce by měly polohu tři čtvrtě na tři opouštět jen ve vysloveně nutnejch důvodech.

Ono je to těžký. Pokud někde překáží moje maličkost a někdo mi řekne „s dovolením“, nemám problém krůček poodstoupit a případně to doplnit i nějakym tim pardonem. Bohužel klaksony v autech jsou z logickejch důvodů nastavený tak, aby jejich zvuk mnohem víc než „s dovolením“ působil jako akustická analogie věty „nečum kde co lítá, ty kokote, a okamžitě mi přestaň překážet“. A po takovymhle upozornění by se podle mě musel nasrat i Ježíš Kristus, kdyby ho Duch Svatej kromě schopnosti vykoupit naše viny byl vybavil i řidičákem.

Follow

Nejsa právníkem, nejsem si úplně jistej, jestli je košer, když si na semaforech nevšimnete, že už blikla zelená, a plešatej tágař za váma na vás zatroubí. Odstavec 1 paragrafu 31...