#792 ČEKÁNÍ NA LAJKY

Posted: Květen 26th, 2014 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 24 Comments »

Myslim, že to zná skoro každej, kdo aktivně používá sociální sítě. Je jedno, jestli se vám zrovna povede fotka, vymyslíte vtipný dvouverší nebo objevíte na internetu úžasnej obrázek kočky. Každopádně to prsknete k sobě na zeď a čekáte smršť lajků, obdivnejch komentářů a (ty jsou nejlepší) komentářů, v nichž bude piktogram lajku. Zavřete okno s Facebookem a jdete si na Wikipedii přečíst něco o ježkovi nebo o první konžské válce. Po vhodně zvoleném čase napíšete do adresního řádku (jakoby nic) facebook.com a odklepnete.

Do prdele práce, jak jako žádná notifikace? Refreshujete stránku jako zběsilý, ale nic, nula, zjevně máte za friendy jenom naprostý kokoty, který nepochopili genialitu vašeho příspěvku. Tak mávnete rukou a jdete si přečíst i něco o té druhé konžské válce, ale ještě nejste ani u vraždy starýho Kabily a už zase datlujete facebook.com a je tam, svítí tam červená jednička vpravo nahoře, aspoň někdo, aspoň někdo ocenil vaši snahu, ale radost vám vydrží jenom do okamžiku. kdy zjistíte, že je to pozvánka od člověka, o kterym netušíte, kde se vzal ve vašich friendech, na vegošskou party, seminář alikvótního zpěvu nebo debatu o pražském veřejném prostoru. A když už se druhej den jeden dva lajky nakonec objeví, jsou od lidí, který máte ve friendech jenom proto, že Facebook dosud nepřidal možnost “Add as Enemy”.

Samozřejmě existuje i možnost, že vaši přátelé vaši genialitu pochopí. Při každym refreshi naskakujou lajky i komentáře jako na běžícím pásu, jeden člověk to dokonce s obdivnou poznámkou nasharuje – jenže když už se počet lajků přehoupne do dvojcifernýho čísla, takže vox populi, vox dei jednoznačně dokazuje, že ten status je prostě boží, tak přijde jiný neštěstí. Začnete si kádrovat, kdo vlastně lajkuje.

Jasně, nejlepší kámoš jo, druhej nejlepší kámoš taky jo, ale jak to, že to ještě neolajkovala přítelkyně? V chat okýnku je zelená, takže zjevně je online. Co má co bejt online a přitom nekontrolovat, jaký moudra z vás zase padaj?!? A přítelkyni vezmi koneckonců čert, ale co ta roztomilá nazrzlá slečna, co si vás do přátel přidala minulej tejden a od tý doby tvrdošíjně lajkuje každou pitomost, co postnete? Přitom zjevně je taky na internetu, deset minut po vás postovala úžasnej obrázek kočky a vy jste jí ho přece volajkoval!!! Tak kde je nějaká vole reciprocita?!?

Myslim, že možnost, jak se vyhnout tomuhle sebevražednýmu sebeukájení existuje jediná. Nemít internet v mobilu a statusy a podobný věci dávat na Facebook jenom při odchodu z domu. Z vlastní zkušenosti říkám, že tenhle offline Facebook přístup je mnohem, ale mnohem menší zábava…

Dnešní post bych rád věnoval svému psychiatrovi.

«
»