#579 MARKETINGOVÉ LŽI O HYPOTÉKÁCH

Když jsme si nedávno s A. koupili byt, pochopitelně jsme nehodili na dřevo pár mega ze štrozoku. Něco málo jsme měli, něco nám půjčila rodina a pro zbytek jsme museli jít prstíčkem hrabat do banky; když jsme se jim zaručili krví a zastavili i vlastní babičku, nakonec kejvli a pustili chlup. Dnešní hejt ale není o hypotéce jako takové, byť jsem byl až do letošního ledna přesvědčen, že takový kámen na krk si nikdy neuvážu. Po velmi zralé úvaze jsem ale nakonec názor změnil a rád bych teď p.t. čtenáře upozornil na některé detaily té úvahy, abyste znali i názor z opačné strany, pokud by vás někdy nějaký finanční poradce přesvědčoval, abyste si vzali pármiliónovou půjčku a on mohl shrábnout tučnou provizi.

Oblíbeným tvrzením nejen bankovních píáristů je, že úrokové sazby hypoték už jsou dneska tak dole, že splátka hypotéky člověka vyjde stejně draho jako nájem. Attilův expertní komentář k tomuhle tvrzení zní: ani hovno. Je možné, že u malého bytu to tak vyjít může, menší byty mají vyšší nájem na metr čtvereční, nezkoumal jsem ani ceny bytů mimo hlavní město. Pokud ale chcete bydlet ve třech (a jednou snad i ve víc) v Praze ve slušné čtvrti v bytě, kde o sebe nebudete zakopávat, máte možnost buď platit za nájem nějakých patnáct až dvacet tisíc měsíčně, nebo si vzít hypotéku. A stoprocentní hypotéka na takový byt vás vyjde minimálně na pětadvacet papouchů měsíčně. K tomu si ještě připočítejte platby do fondu oprav, které jako nájemník pochopitelně neplatíte, takže ve výsledku jste u hypotéky nějakých deset litrů nad nájmem.

Druhej argument bankéřů zní, že když platíte nájem, platíte peníze cizím lidem a nic za ně nemáte, kdežto u hypotéky vlastně platíte sami sobě, protože vám na konci zůstane ten byt, že jo. Nezapomínejte ovšem, že banka vám peníze nepůjčuje pro vaše krásný modrý oči, ale proto, aby na tom něco trhla. A fakt, že se úrokové sazby hypoték pohybují v nízkých jednotkách procent, vypadá moc hezky v televizních reklamách, mnohem horší je pak realita ve výpisu z hypotéčního účtu, kdy třeba půlka splátky jde na umořování jistiny a ta druhá na úroky, takže cena, kterou za byt ve výsledku zaplatíte, je klidně o padesát i více procent vyšší oproti té prodejní.

Zkrátka představa, kterou se vám finanční instituce snaží vsugerovat, totiž že s hypotékou bude váš život plnější a krásnější a ve výsledku na tom vlastně ještě vyděláte, je úplně mimo. Pokud se rozhodnete ke stejnému kroku, jako jsme se rozhodli my, nezapomínejte na jednu zásadní věc: lidé z bank, se kterými budete jednat, rozhodně nejsou lidé, kteří vám primárně chtějí pomoci vyřešit vaše požadavky na bydlení. Jsou to lidé, kteří na vás chtěj vydělat – a jestli k tomu bude potřeba nakukat vám nějaký ten nesmysl, nebudou se tomu rozhodně bránit.

Follow

Když jsme si nedávno s A. koupili byt, pochopitelně jsme nehodili na dřevo pár mega ze štrozoku. Něco málo jsme měli, něco nám půjčila rodina a pro zbytek jsme museli...