#718 ŠPATNĚ POUŽITÉ PŘECHODNÍKY

Posted: Listopad 25th, 2013 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 54 Comments »

Vždycky jsem miloval přechodníky; mám to asi po tátovi, kterej si v lehce archaizujících výrazovejch prostředcích taky liboval. Fakt, že v dětství patřily k mojí nejoblíbenější četbě jeho krimipovídky, co vycházely v černejch pejprbecích s názvama jako “Smrt není zlá, jen umírání”, “Antuka má barvu krve” nebo “Nenávist má špatnou mušku”, se na mně musel nějak podepsat.

Když jsem chvíli dělal v PR agentuře, dokonce jsme jednou s kolegou soutěžili, komu jako prvnímu projde přes šéfovu kontrolu přechodník v tiskové zprávě. (Bylo to nakonec jednodušší, než se původně bylo zdálo, vítězná TZ začínala nějak takhle: GE Money Multiservis, lídr českého trhu splátkového prodeje, nabídne počínaje 1. listopadem 2007 Čuprkartu – novou kreditní kartu s neobyčejně výhodným úrokem.)

A jestliže mě existence Facebooku a lidí jako je Robert Rosenberg odnaučila bejt grammar nazi, protože bych se z toho musel zbláznit, špatně použitý přechodníky mi dodnes zvedaj tep nad zdravou hodnotu. Do prdele, já chápu lidi, který nejsou schopný naučit se podmínkový souvětí v angličtině, protože kdo si má pamatovat všech těch jejich čtyřiadvacet slovesnejch časů, ale existuje proboha v gramatice něco jednoduššího než přechodníky? Jeden pro mužskej rod jednotnýho čísla, jeden pro střední a ženskej rod jednotnýho čísla, jeden pro množný číslo. Odešel, nic netuše. Odešla/o, nic netušíc. Odešli/y/a, nic netušíce.

Ale je to marný, je to marný, je to marný. Spousta primitivů si navykla tenhle slovesnej tvar používat ad libitum, protože chybu stejně pozná jenom pár zasranejch intošů a před ostatníma buranama vypadá ten primitiv jako elegán, co při usrkávání thé ladně zdvihá malíček. Jenže hovno! Když neumíte přechodníky používat, když si jima nejste stoprocentně jistý, tak je prostě nepoužívejte. Protože použít přechodník špatně, to je asi tak stejně nóbl, jako si v hospodě stěžovat, že máte studený gazpacho.

«
»