Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #693 VYŠETŘENÍ U OČNÍHO

#693 VYŠETŘENÍ U OČNÍHO

Posted: Říjen 4th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 14 komentářů »

Asi úplně každý místo na těle si člověk může nechat olízat, i podpaží a záhyby v pupíku (i když to jsou celkem ekl praktiky), jen toho oka je dobrý se nedotýkat. Oko je totiž zatraceně citlivá koulička mazlavý hmoty, po zásluze střežená sofistikovaným systémem ochranných prvků – řasy tu plní úlohu stěračů, víčka jsou místo nárazníků a když fungujou slzný kanálky, může rodina spokojeně hlásit „ostřikovače stříkají“. Všechno je zkrátka přizpůsobený tomu, aby do téhle mekky vizuálních vjemů nevstoupila žádná nečistota – natož něčí hnáta.

Pro mě je velkým trápením už pouhý nasazování čoček. Má drahá bulva nemá ráda, když na ní někdo sahá a i mě samotnýmu se brání, seč jí síla víček stačí.

Opravdu nevrlý ale začnou mý oči být, až když se je snaží někdo vyšetřit. Kdo má oči v richtiku, ten asi vůbec netuší, co taková návštěva optika obnáší: Jasně, valná část prohlídky je celkem zábavná, protože čučíte na balónky v dáli, čtete písmena jak v první třídě základky, a když trochu podvádíte a naučíte se je předem nazpaměť, paní doktorka vás pochválí a dá vám kokino s omalovánkou (že k tomu pak dostanete i okuláry s jinejma dioptriema, je takovej nemilej vedlejší účinek, ale nic holt není zadarmo).

Oser nastává ve chvíli, kdy vám začnou různý vymakaný stroje do oka foukat nebo natvrdo svítit. Na první pohled by se nemuselo zdát úplně děsivý, že vám doktor namíří do oka malý světýlko. No jo, jenže tohle světýlko vám propaluje sítnici zhruba ze tří centimetrů, takže má průraznost pěti sluncí a tří reflektorů z nacistickejch lágrů, pročež mu to kukadlo prostě musí uhejbat, různě se cuká, zavírá a škvíří, takže občas musí na pomoc přiskočit dvě sestry s páčidlama a víčka vám rozvírat násilím. Bolí to. A bulí to.

Nechci bejt za hysterku, ale fakt to totálně nesnášim. Tušim totiž v danou chvíli, jak se cejtili i ty nejdrsnější chlápci během výslechů, kdy jim světlo pálilo do ksichtu a různý nástroje jim přivozovaly bolest. Jen s tím rozdílem – a to uznávám – že zatímco jim takhle stahovali nehty z rukou nebo drtili koule, mně chtěj akorát dobří lidé v pláštích zjistit, jestli si do brejliček náhodou nezasloužim o dioptrii navíc.

«
»