#676 NEDISCIPLINOVANÍ CHODCI
Posted: Září 11th, 2013 | Author: Curvekiller | Filed under: Curvekiller | 65 Comments »Ačkoliv jsem si řidičský oprávnění vyjezdil ještě před svejma osmnáctejma narozeninama, dlouhý roky jsem se za volant nehnal. I v klidnejch brněnskejch uličkách pro mě byl provoz příliš divokej: Stíhat všechny ty značky, zrcátka, protijedoucí káry, změny rychlostí a do toho ještě aplikovat pravidla silničního provozu, to byla pořádná fuška. Když se k tomu přidal cholerickej řev tatíka, kterej na sedadle spolujezdce zmíral a vyptával se, proč tam mám furt tu zatracenou trojku, proč dobržďuju tak prudce a proč jsem na pravý kolo namotal sousedovic jezevčíka, radši jsem se vrátil do bezpečí šalin.
V autě jsem pak většinu času trávil v pozici zevlujícího pasažéra – a miloval jízdu noční krajinou i po klikatejch horskejch silničkách, kibicoval řidiče, ať zrychlej a natvrdo předjížděj, aby tomu parchantovi v naleštěný audině natrhli vejfuk, přepínal písničky v rádiu navzdory vůli šoféra a motivoval ho do projíždění velkejch kaluží a sněhovejch závějí, aby to mělo grády. Stejně tak jsem uctivě kynul frajerům, co se procházej napříč ulicí, proskakujou mezi autama a přechod pro chodce je pro ně příliš limitujícím prostorem, co bere nespoutaným duším svobodu. Koneckonců taky jsem si to v rámci přesunů pěšmo rád štrádoval volně po silnici, jak mi to zrovna přišlo pod nohu. Věděl jsem totiž, že to mám pod kontrolou a nepochyboval o tom, že mě každej kamioňák vidí a tudíž si můžu z magistrály udělat druhou kolonádu.
Byl jsem zkrátka jedním z těch kreténů. Během let jsem se ale stihl za volantem uvelebit, a i když nejsem žádnej Senna (zasvěcení by řekli, že jsem spíš Hrušinskej z Vesničko má, středisková), díky řidičskejm zkušenostem jsem svý pomýlený představy radikálně přehodnotil – zvlášť co se týče nezbednejch chodců. Tu zběhlou zvěř bych nejradši lapal lasem a vsazoval do klecí a tam jí hadicí s ledovou vodou vplachoval do hlavy, že pobíhat flegmaticky po silnici je fujky. Protože i když se tyhle pěšáci cejtěj jako bohémové pohodově korzující po prosluněným nábřeží, ve skutečnosti jen vysíraj nebohý řidiče a nutěj je být neustále v pohotovosti.
Trestal bych je za potulku… a nejspíš rozježděním na sračky, o který si koledujou. Město samozřejmě patří primárně chodcům, ať si ho užijou: Ale frekventovanější ulice holt jsou vyhrazený autům a tam by se měl každej rozumnej chodec držet zebry na asfaltu tak přísně, jako se zebry v ZOO držej svýho výběhu. A ne vycukávat řidiče, který do poslední chvíle neví, jestli jim ten dobrák náhodou neskočí tlamou pod nárazník a jazykem jim nepřeleští SPZku. O silnicích mimo město radši nemluvě, protože potkávat v devadesátikilometrový rychlosti v jablečný áleji rozvrkočenou babičku s jejíma krásnejma vnoučátkama, který si chtěj mezi kárama honit káču, to je snad nejlepší propagační akce místního krematoria.
Z těchhle bludnej chodců, u kterejch do poslední chvíle nevíte, jestli jsou neřízenou střelou, anebo maj fyziku dokonale v merku a přesně ví s odstupem kolika decimetrů ho minou nárazníky okolních kár, by byl i Senna na prášky. A to by byl furt Senna… co mám teprva říkat já, kterej se před každým zážehem pro sichr zeptá, jestli je spojka vlevo nebo uprostřed?