Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #670 HR

#670 HR

Posted: Září 3rd, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 13 komentářů »

„Já bych v HR taky klidně pracovala. Ale jsem na to málo blbá a málo hezká,“ zahlásila jedna moje kolegyně a já jí rozuměl. O HR (tedy o tzv. oboru human resources, neplést si s Hokejovou Rodinou Jardy Jágra ani s iniciály Heleny Růžičkový) totiž platí v bleděmodrym to, co jsem včlenil do hejtu o marketingu – tedy že kancly HR oddělení skvěle fungujou jako odkladiště milenek, podržtužek a celkově nikterak důvtipnejch existencí.

Chápu, že každej džob musí někdo vykonávat: Někdo holt musí pouštět v komorách plyn, jinej dávat smrtící injekce a někdo zase pracovat jako poradce Václava Klause. Bylo by nefér takovýho člověka automaticky prohlásit za vtělení satanáše (i když k tomu výše zmínění maj větší předpoklady než třeba vedoucí výuky na flétnu v lidušce). Proto taky nechci šmahem odsoudit všechny HRisty, tak jako to provedu třeba s právníkáma nebo exekutorama.

Znepokojuje mě ale zvrhlý nastavení toho oboru. Na nakládání s lidskými zdroji totiž dle mýho skromnýho názoru není třeba ani specializovaný oddělení, vedený našláplým ředitelem ve značkovým obleku s třema čečetkama po boku, ale stačí na to selskej rozum šéfa a jeho asistentky, která vytřídí pár žádostí o místo a píchne s problémama zaměstnanců. Oni totiž hlavouni – světe div se – s těma lidma taky pracujou, takže by je mohli zvládnout sami usměrňovat. A na rozdíl od HRistů by nemuseli uměle vyplňovat svoji pracovní dobu výrobou srandovních koláčovejch grafů o počtu matek na mateřský a o průměrným času, jakej stráví zaměstnanec během pracovní doby na cígopauzách, záchodcích a v kotelně u starýho pana Hanouska.

Na HR je nicméně nejvíc zrádná ta přítulnost – jak se holky tvářej, že jim jde o vaše blaho, že se strachujou o komfort a spokojenost každýho námezdního dělníka. Dokonce se občas prohlašujou za „HR partnera“. Partner. To je krásný slovo. Má nejspíš evokovat nádherný sblížení, snad až povznášející intimitu, do který když by vstoupilo třeba tuleníčko nebo francouzák, tak by se nebylo čemu divit. Jenže tohle partnerství jsou jen další mimikry a vychcaná hra se slovy, jakou vidíme v dnešní době všude kolem (třeba když se za bankovního poradce prohlašuje chlapík, co vás chce obrat o co nejvíc peněz). Ta vřelost přitom může trvat jen do chvíle, kdy je vřelá daná korporace.

Proto je HR oborem skýtajícím vrcholnou porci pokrytectví. Jakmile totiž přijde povel a mlejnek na maso začne zaměstnancům drtit kosti, je veškerá náklonnost v tahu a z HR partnera je šmahem HR kat, co vás v zájmu korporátu klidně natřikrát pochčije, jen aby z toho měl páneček lepší účty.

«
»