#126 SPÁLENÍ OD SLUNCE

Začalo zase léto (ačkoli teď jsem se teda podívala z okna a už jsem viděla o dost lepší léto…), což je dobře, už jsem začala všechny votravovat, kdy pojedeme k moři a kdy se pojedeme aspoň někam koupat a kdy pojedeme na výlety, a plánuju, jak se budu na zkoušky učit v parku, a v tom jsem si vzpomněla na jednu drobnost – že bych se u těhle aktivit mohla spálit.

Nevim jak vy, ale já jsem ten typ, co se spálí hodně a rychle. Snažím se celý život předstírat, že to tak není, ale asi už to vzdám a přiznám si, že jsem zkrátka nebyla zrozena k tomu (narozdíl od VŠECH ostatních) vylézt na slunce, do pěti minut vypadat jako rodilý jihoevropan a opalovací krém znát jen z reklamy či z vyprávění.

No a to je další věc, mám ráda jak ten opalovací krém voní (jeden malej sebou nosím celou zimu, haha), ale celkově se namazat (krémem, jinak není problém, věřte mi…) je prostě VOSER a zásadní zdržení, a navíc mám utkvělou představu, že když se namažu krémem, tak se neopálím už vůbec. A já vím, že to není pravda – respektive vím, že se nedá nic dělat a že jestli nechci dopadnout jako minule, kdy si to vlastně ani nepamatuju, celou noc jsme někde hrozně byli a direkt z afterparty jsme jeli na pláž, kde jsem to zalomila a kamarádka se pak o mě musela starat, ještě nějakou dobu jsem se lepila k židlím a povrchům všeho druhu a ty vypálený plavky se mě půl roku držely jak tetování, tak prostě budu muset ten pitomej krém použít, i kdyby to mělo bejt to poslední, co udělám (než usnu…).

Sere mě, že jsem takhle lehce spálitelná a že to pak pálí a co když pak ani nebude vidět, že mám na obličeji pihy?! A pak tu jsou ještě speciální vychytávky jako třeba být spálená a být s klukem, co má vousy, ale to je někam do rubriky 1000 věcí, co ale opravdu bolej….

No prosím, pani má nové bikini?! Ne, ale ta iluze je skoro dokonalá, je to seksi jak blázen.

Follow

Začalo zase léto (ačkoli teď jsem se teda podívala z okna a už jsem viděla o dost lepší léto…), což je dobře, už jsem začala všechny votravovat, kdy pojedeme k...