#681 JANEK LEDECKÝ

Posted: Září 18th, 2013 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 5 Comments »

Já se vám k něčemu přiznám, jo? Já miluju písničku Sliby se maj plnit o Vánocích. Přestože jsem sám o panictví přišel v lednu, přestože vim, že je to strašlivej kýč, dojímal mě ten song už v roce třiadevadesát, když poprvé vyšel, a dojímá mě dodnes. A nejen, že mě dojímá, je to jedna z písniček, kterou bych si hrozně moc přál napsat; kdyby se mi zjevil ďábel s nabídkou Slibů za duši, na nic nečekám a bodám se do prstu.

Ostatní hudba Ledka Janeckýho mě ale vždycky nechávala poměrně klidnym, ať už šlo o jeho sólový nahrávky, nebo svazáckej rokec jeho původní kapely Žentour. Zaregistroval jsem ovšem, že v rámci všeobecný módy velkejch návratů chystá comeback i tohle uskupení. Žentour po 22 letech, komentovala to jedna moje kamarádka, to je skoro jak My Bloody Valentine.

No, skoro. Pokud vám uniknul úvodní singl, najdete ho pod dnešním hejtem – ale varuju vás, neni to nic hezkýho. Já už mám dlouho chuť napsat nějakej delší článek o angažovanejch textech v český pop-music, protože mi připadá, že ať už se v Česku rozhodne pravdy sdělovat kdokoliv, dopadne to vždycky pekelně. Ledecký ovšem spolehlivě podlezl už tak nízko nastavenou laťku: když Poláková s Kollerem pěli, jak jsou v prdeli, bylo to na facepalm. Novej singl Žentouru neni na facepalm, ale na to postavit do řady všechny, co se na tý nahrávce podíleli, a dát jim takovýho facáka, až se jim hlava otočí tim kousavym dozadu.

Ty vole! Ano, já jsem rozhodně ten poslední, kdo by byl nadšenej ze současnýho směřování Evropský unie. Ano, mám pocit, že spousta lidí s touhle organizací spojenejch ve svym jásavym eurohujerství považujou za rouhání libovolnej kritickej názor nesouhlasící s oficiální doktrínou panevropanství (tj. že budeme spojenější a spojenější, až budeme nejspojenější na celém světě). Ano, můj pohled nedávno poměrně přesně vyjádřil Jan Zahradil. Ale do prdele kurva práce, jakkoliv srovnávat EU, SSSR a Třetí říši je za daleko předaleko za hranicí dobrýho vkusu a zdravýho rozumu. Myslitel Ledecký přidal k samotnému ultimátnímu klipu ještě několik malmotů, kupříkladu o katolické církvi, a vcelku spolehlivě dokázal, že ještě horší než kázání herců je kázání zpěváků. který přitom neměli problém sklonit před devětaosmdesátym hřbet, jen aby jim vyšla deska.