#480 MARKETING

Posted: Listopad 29th, 2012 | Author: | Filed under: Curvekiller | 3 Comments »

Marketing je dneska nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborem. Přijde mi to dokonale příznačný pro dobu, kdy se neviditelná ruka trhu vymkla z kloubů a zatímco běžnej lid chodí z krize do krize, mocipánům rostou panděra díky Pandurům. Marketing je totiž umění specializující se na to, jak vzít klidně NIC, načechrat ho a prodat s velkou pompou. Jak se chopit hovna, zabalit ho do lesklýho papíru, ovázat mašličkou a zkasírovat zisk.

Štramáci v nejdražších oblecích dělaj supr kariéru v marketingu, protože momentálně hýbe světem. Přitom jde o jednoduchou záležitost, na kterou nepotřebujete vysoký školy, ale stačí vám jedna příručka, selskej rozum a trocha tý komunikativnosti říznutá zkušenostma. Obecně se dá přít o to, jestli vůbec všechny humanitní obory na univerzitách nejsou zbytečný pavědy, protože v reálný práci jejich poznatky beztak neužijete (vím, o čem mluvím, sám jsem čtyři z nich vystudoval). Ale marketing, to je pavěda všech pavěd, protože ještě před pár lety nefiguroval ani mezi těmahle pochybnejma oborama! Všichni věděli, že je potřeba mít jen jeden kompaktní kurz, měsíc praxe v reklamce a tělo připravený na pravidelný přísuny kokainu, a může se frčet.

Proto mě strašně bavěj marketingoví experti 21. století, jejich vyšperkovanej slovník pojmů, složitý excelový tabulky a honosně nazvaný pracovní pozice. Z týpka, co nechal natisknout pár letáků a rozhodl, že se uspořádá jedna soutěž, je najednou Brand Manager, z holky od kopírky Specialista marketingu – junior a ten, kdo mezi nima předposílá maily, si nechá říkat Key Account Manager. Kapitolou pro sebe jsou pak experti přes sociální marketing, který většinou zvládnou akorát správně vyvěsit příspěvek na Facebook a nalít z klientovy kredity prachy do Zuckerbergovy kapsy (vím, o čem mluvím, taky jsem jím jednu chvíli byl).

Ne, vůbec netvrdím, že co marketér, to šmíra. Znám pár hodně schopnejch lidí a několik snaživejch mozků, co umí posunout věc dopředu. Ale celková posedlost marketingem je prostě přepálená a co do obsahu našich životů i ve výsledku zhoubná. Zvlášť když všichni ví, že když chce korporátní boss někam uklidit svou milenku, nezbývá mu než z ní buď potupně udělat recepční či asistentku, anebo jí nakopnout kariéru libovolnou pozicí v marketingu. Na všechno ostatní totiž je třeba nějakejch reálnejch schopností a znalostí, zatímco tady se dá vyžít jen s úsměvem, výstřihem a magickým uměním vyťukat devět čísel do mobilu a něco servilně zablekotat. Na druhou stranu, je to jasný vysvětlení, proč jsou holky z marketingu vždycky, ale fakt vždycky v každý firmě nejrajcovnější (vím, o čem mluvím, nikdy mi nedaly).

«
»