#669 KDYŽ NEMAJ JÍDLO, KTERÝ JSEM SI VYBRAL Z JÍDELNÍHO LÍSTKU

Nedělní poledne v písecké kavárně na břehu Otavy. Vstal jsem teprve před chvílí; včera byla svatba a měli to ty mladý moc hezký. Zcela jasně cítím, že takový den není možné začínat lehkou snídaní s müsli a ovocem, ale že tělo potřebuje nějakou pořádnou prasárnu. Pročítám se jídelním lístkem a vida ho, hamburger! Ano, hamburger a pivo, toť pravá snídaně šampiónů! Jenže pak přijde slečna servírka a hbitě mě seznámí s antitezí: hambáč bohužel neni, hambáče jsou přece dycky až večer.

Ach můj bože, jak já tyhle chvíle nenávidím! Dlouhá léta jsem míval problém s výběrem z jídelního lístku: jak Buridanův osel jsem se přikláněl k řízku, abych si během vteřiny uvědomil, že moravský vrabec je taky libůstka, nemluvě o delikátnosti guláše se šesti. Nakonec jsem se to naučil zvládat: dnes jídelák jen jednou rychle prolétnu očima a hned zavřu. Když se pak na mě servírka zadívá tázavým zrakem, nechci zdržovat soustolníky, takže si hbitě vyberu první věc, která v lístku byla a jejíž název ve mně nevyvolával nauseu.

Ovšem když se v takovou chvíli dozvim, že mnou zvolená krmě není, tak jsem v prdeli jak Baťa s dřevákama. Jestliže mi do tý chvíle bylo do značný míry jedno, jestli si dám guláš, smažák nebo těstoviny, jakmile zjistim, že guláš neni, začne moje tělo vysílat silný signály, že mu náramně chybí vitamín G, co je obsaženej zejména v guláši, a jakákoliv jiná volba už bude jen cena útěchy.

Takže bych ocenil, kdyby byla obsluha v restauracích schopná dopředu upozornit, že halušky nejsou, protože nepřivezli slaninu, hambáče nejsou, protože kuchař vždycky chodí až ve tři, a smažák neni, protože Rusové zavřeli ropu a neni z čeho vyrábět eidam třicítku. Ze zásady to totiž nedělaj, nejspíš proto, že by si podle nich host řekl, že je to tam jak u snědenýho krámu, když ze čtyřiceti položek jídelního lístku jednu nemaj. Chápu sice, že pravděpodobnost je na jejich straně, ale vzhledem k pravidelnosti, se kterou vychytávám tu jedinou absentující položku na jídelním lístku, si v těch restauracích nepřipadám jak u snědenýho krámu, ale jak u blbečků na dvorečku.

Follow

Nedělní poledne v písecké kavárně na břehu Otavy. Vstal jsem teprve před chvílí; včera byla svatba a měli to ty mladý moc hezký. Zcela jasně cítím, že takový den není...