Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #641 PARADOX KORPORACE

#641 PARADOX KORPORACE

Posted: Červenec 24th, 2013 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 4 komentáře »

Absolvoval jsem kdysi semestrální přednášku z teorie managementu a překvapilo mě, jak zábavný to bylo. Paní přednášející nám vyprávěla například o paradoxu korporace. (Snažil jsem se teď ten termín vygooglovat, ale během minuty se mi to nepodařilo, takže na to sere pes. Koneckonců se to možná jmenovalo úplně jinak, už nevim.)

V čem tenhle paradox spočívá: když vás zaměstnají v korporaci a vy tam rok či dva pracujete, plníte všechny povinnosti, udržujete svý šanony plný a vůbec se ukazujete jako ta správná korporátní krysa, tak vás povýšej. Když pracujete další rok či dva dobře, tak vás zase povýšej. A tak dál. A tak dál. Takže nakonec vás povýšej na místo, který už nezvládáte. Místo, na který nemáte. Zároveň už jste ale v podstatě nevyhoditelnej, protože máte třináct sošek pro zaměstnance měsíce.

Pokud by tedy lidi z korporací neodcházeli, došlo by dříve nebo později k tomu, že by na veškerých pozicích (kromě těch nejnižších) byly osoby, které by nezvládaly svoji práci. Takhle to v praxi samozřejmě není, i korporace má nějaké samočistící mechanismy, lidi pochopitelně z firem odcházejí za lepším, takže paradox korporace neplatí vždy a všude.

Ale stejně si nemůžu pomoct: vyzkoušel jsem v životě pár prací, v jejichž rámci jsem se potkával s relativně vysoce postavenejma hlavounama, s lidma, který berou šestimístnou částku měsíčně. A přestože jsem potkal lidi, který si ty peníze rozhodně zasloužej, dost často se potkávám s jedincema a jedinkyněma, který na svoje místo prostě nestačej a celá jejich pracovní náplň spočívá v obklopování se poradcema a zoufalým předstírání, že rozuměj tomu, o čem mluvěj, přestože je každýmu v mýtyng růmu jasný, že absolutně nevěděj, která bije.

A přestože nejsem zrovna vzor zdravýho stylu života, piju a kouřim a žeru a moc se nehejbu, jsem přesvědčenej, že každičký setkání s důsledkem výše popsanýho paradoxu korporace mě připraví o víc dní života, než tabák, chlast a bůček dohromady.

«
»