Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #468 ÚTLOCITNÝ NOSITELKY VELKEJCH VÝSTŘIHŮ

#468 ÚTLOCITNÝ NOSITELKY VELKEJCH VÝSTŘIHŮ

Posted: Listopad 13th, 2012 | Author: | Filed under: Curvekiller | 9 komentářů »

Aby bylo jasno, nemám nic proti bujnýmu poprsí ani velkejm výstřihům. Spíš naopak. Prsa jsou určitě impozantní výtvor, kterej si zaslouží adekvátní pozornost. Kvalitní kozivo je třeba odpovídajícím způsobem prezentovat.

Proto není nic proti ničemu potkat nádherně obdařenou slečnu, která se nebojí svoje nejlepší povahový rysy pořádně vystavit v odvážným topu. Problém je, že málokterá baba umí velkej výstřih nosit. Jen pár jich totiž zvládne ustát neodvratnou skutečnost, že jí tam – ó, jaký překvápko – budou všichni čumět. A když říkám všichni, myslím fakt VŠICHNI. Nejen její přítel, nejen její zaraženej fotřík a překvapenej brácha, ale i všichni kámoši, taxikáři, náhodní kolemjdoucí, barmani, teplí známí i nevraživý kolegyně. Když na vás totiž pomrkává výstřih, kterej byste zakryli leda celtou z půlky šapitó Cirkusu Berousek, logicky vám tam musí pořád sjíždět oči. Ať jste horňák nebo dolňák, i kdybyste se sebevíc snažili, ten posvátnej prostor, ve kterým jsme hledali útěchu, bezpečí i energii od prvního dne na Zemi, prostě furt něčím přitahuje. Dokonce i moje holka si nemůže pomoct a čumí tam, a to jsem z ní nějaký zásadní bisexuální přiznání pořád ještě nevymlátil.

Co mě pak dokáže nejvíc nasrat jsou právě pohoršený pohledy ženskejch, který v daným oblečení vyplní svejma kozama půlku místnosti, a pak se tvářej uraženě, když vám na týhle dominantě spočine pohled. Že vás šmahem odsoudí, jakmile vám oči přestanou kmitat a hypnotizujou jedinej bod před sebou.

Jasně, když jim lichotí krasavec u baru nebo když na ně slintá kolega z práce, kterýho by rády klofly nejpozději na vánočním večírku, je všechno OK. Jakmile jim ale na jejich klenoty civí někdo jinej, daj jedním opovržlivým pohledem pocítit, že je dotyčnej oplzlý nadržený prase.

Jako sorry, ale když už vyrazím s něčím tak výbušným mezi lidi a zapomenu na to přilípnout visačku „jen pro Honzíka“, musím počítat s tím, že si moje prsa budou předávat z očí do očí všichni okolo. Cokoliv jinýho je pokrytectví. Pokud před svý vyhulený kamarády postavím mísu s burgerama a hranolkama a na hodinku si odběhnu, taky se přeci nebudu divit, že mě uvítá jen prázdnej kus špinavýho nádobí a blažený, dosytosti nadlábnutý ksichty. To jsou zákony přírody.

«
»