#627 „ZŮSTANEME KAMARÁDI“

Curvekiller se tady před časem mistrně zhostil ohejtování věty „budeme jenom kamarádi“; já zas cítím potřebu vyjádřit se k větě podobný, která je obsahem dnešního nadpisu. Zatímco věta “budeme jenom kamarádi” se říká, když se někdo snaží, aby vztah vůbec nezačal, na větu “zůstaneme kamarádi” mnohdy dochází, když nějakej vztah končí.

Tahle věta je ale naprosto nesmyslná. Vycházim totiž z toho, že aby dva lidi mohli kamarády zůstat, musejí nejdřív kamarády bejt. Jenomže vztah kamarádskej a vztah dvou lidí, co spolu sdíleli stůl i lože a teď už ho sdílet nechtěj, je kurva jinej. Prostě si nejde jen tak říct „připravit, pozor, vodteď jsme kamarádi“ – to nejde ani s úplně cizím člověkem, ani s bejvalym partnerem.

Dovedu si představit pár lidí, který spolu nejdřív kamarádili a pak se dali dohromady. Jenomže to se zas tak často nestává, že dva lidi se dlouho kamaráděj a pak najednou blesk z čistýho nebe, nynčko tě, Maruško, miluju, nynčko tě, Ignáci, taky miluju, budeme spolu nejvíc a napořád. Jasně, stát se to může, takže pokud by se Maruška s Ignácem rozešli (a já jim teda fandim, aby se tak nestalo), mohlo by teoreticky zaznít “zůstaneme kamarádi“ ve smyslu “vrátíme se k tomu, co bylo předtim, než bylo“.

Ale i kdyby ty dva nakrásně kamarády zůstat mohli, stejně je podle mě lepší, když si dva, co se rozcházej, daj vod sebe chvíli voraz. Netvrdim, že se nemůžou časem kamarádama stát, ale snažit se s bejvalym partnerem zůstat kamarád je asi tak stejně rozumnej způsob vypořádání se s rozchodem jako začít brát tvrdý drogy, přejít na islám nebo si amputovat nohu.

Follow

Curvekiller se tady před časem mistrně zhostil ohejtování věty „budeme jenom kamarádi“; já zas cítím potřebu vyjádřit se k větě podobný, která je obsahem dnešního nadpisu. Zatímco věta “budeme jenom...