#645 PORNO S ASIATKAMA

Posted: Červenec 30th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 25 Comments »

Nejsem kdovíjakej propagátor multikulturalismu, ani neuchcávám z východních kultur v přesvědčení, že na to všechno ťamani dávno kápli a my se od nich teď musíme učit zenovýmu mistrovství i způsobům přepravy v metru. Ale přesto si rád nechávám rozšiřovat obzory podnětama ze zemí, na který dopadaj paprsky vycházejícího Slunce. Skoro ve všech směrech… porno však vyjímaje.

Nemám přitom žádný vyhrocený rasový nároky: Evropanky samozřejmě hrajou prim, ale i černošská živočisnost má něco do sebe a „Latino MILF“ je vyloženě moje oblíbená kategorie. Ne tak čistokrevný Asiatky. Když zběžne prolítávám ty malý náhledový obrázky a narazim na šikmý oči, xenofobně přeskočim jinam i s tím rizikem, že se mi na mým pomalým mobilním připojení načte už jen nějakej zoufalej kousek od nymburskýho nádraží s lámanou angličtinou Roberta Rosenberga.

Šikmooký videa ale bejvaj jednoduše horší. Z mý zkušenosti totiž japonský porno (který na netu převládá – moc severokorejskejch gangbangů jsem zatim nezahlíd) sestává jednak z animovenajch bizarností, na který se může koukat jenom magor, co během první masturbace omylem klepl do dálkovýho ovladače a z bedny na něj vyskočil Pikaču. Anebo z přehrávaný přehlídky útrpnýho ječení.

Šmarjapano, já si bláhově myslel, že sex je radost! Ale ty Japonky u toho kňučej, jak kdyby jim milovaná rybička spáchala harakiri a samurajskej fotřík jí odmítl vystrojit pohřeb a radši jí sroloval do sushi. A teď teskně pláčou. Nevím jak vás, ale mě teda tohle ponížený kníkání nestimuluje. Spíš mi v uších zní jako truchlohra za oběti z Hirošimy a za všechny diváky, který někdy museli sledovat zápasy japonskýho hokejovýho týmu.

Nejhorší na tom je, že i když vypnete zvuk, většinou to moc nepomůže. Buď na vás totiž vybafne nějaká šílená úchylárna, kterou mohli vymyslet jen lidi vyrůstající vedle robotů s krucifixama, klidně tak moc znepokojivá, že je proti ní i bukkake nevinná společenská hra s poučením pro čtyři a více osob. Anebo na vás čeká nějaká přímočará klasika, ve který je ale to nejpodstatnější rozkostičkovaný. Což mě teda taky zrovna nerajcuje – i přesto, že jsem byl na na základce největším frajerem přes Tetris.

«
»