#46 LYŽAŘSKÝ HADI

Posted: Únor 3rd, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 5 Comments »

Jezdim na prkně. Ne moc dlouho a ne moc dobře, freeridy nevyhledávám, držim se na sjezdovce.

Neosvojil jsem si proto občasnou nenávist mých bratrů v smyku k lyžařům; tak nějak je tam akceptuju, byť jsem z nich nervózní, protože většinu karambolů prknaře a prkýnkáře, co jsem viděl, způsobil druhý jmenovaný tím, že si neuvědomil, že dozadu člověk opravdu nevidí. Boží oko vidí všude, člověk na prkně ne. Ale že bych na ně házel šlupky od pistácií a sesílal jim robotické červotoče do ski, to opravdu není můj šálek kávy.

Co mě ale sere nehorázně, jsou ty vláčky. Bormio 2011: třiadvacet roztomilých italských bambini ve věku od šesti do devíti let nebo třicet jeden válečný veterán SS z první divize horských myslivců (vedení rozesmátým instruktorem jménem Roberto, který jede na lyžích pozadu), všichni drží hůlky v šikmo předpažených rukách a drandí si to ve třímetrových rozestupech pěkně od levééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé strany sjezdovky až k pravééééééééééééééééééééééééééééééééééééé straně sjezdovky tempem písně Hospodine, pomiluj ny.

A ty se mezi ně, snowboardisto, nacpi.


Vkusné figurky horských myslivců pořídíte okolo stovky dolarů.

«
»